Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 ICdo 66/2019-133

MSPH 78 INS YX 178 ICm XY27 ICdo 66/2019-133

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně JB PROPERTY, s. r. o., se sídlem v Praze 5, Velká Chuchle č. ev. 45, PSČ 159 00, identifikační číslo osoby 27864839, zastoupené Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, proti žalovanému Ing. Františku Červenkovi, se sídlem v Praze 6, Krásného 351/8, PSČ 162 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka Ž. J., zastoupenému Mgr. Karlem Hnilicou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 6/55, PSČ 120 00, o vyloučení bytové jednotky z majetkové podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 178 ICm XY jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Ž. J., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2019, č. j. 178 ICm XY, 103 VSPH XY ( ), takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

1) zamítl žalobu o určení, že z majetkové podstaty dlužníka Ž. J., narozeného XY, bytem XY (dále jen „dlužník“), se vylučuje bytová jednotka č. 2537/3, nacházející se v budově č. p. XY, na pozemku parc. č. XY spolu s 1380/32485 podílu na společných částech budovy č. p. XY, na pozemku XY, a podílu ve výši 1380/32485 na pozemku parc. č. XY a pozemku parc. č. XY, vše zapsáno na LV XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, pracoviště XY (dále společně jen „nemovitost“) [výrok I.], a

2) rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 2. 2019, č. j. 178 ICm XY, 103 VSPH XY ( ),

1) změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se nemovitost vylučuje z majetkové podstaty dlužníka (první výrok), a

2) rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[3] Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovolatel odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení otázky platnosti smlouvy o koupi nemovitosti, která byla uzavřena 20. 3. 2007 mezi dlužníkem (jako prodávajícím) a žalobkyní (jako kupující) [dále jen „kupní smlouva“]. Ačkoli totiž převod vlastnického práva k nemovitosti podléhal režimu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), nebyla hodnota nemovitosti stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem a cena sjednaná v kupní smlouvě (2.100.000 Kč) se výrazně lišila od tržní ceny (3.600.000 Kč). Proto se dovolatel domnívá, že dospěl-li odvolací soud k závěru, podle kterého kupní smlouvu „nelze považovat za neplatně uzavřenou“, je jeho právní posouzení otázky platnosti kupní smlouvy nesprávné.

[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že následkem porušení povinnosti stanovit hodnotu převáděného majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem, kladené ustanovením § 196a odst. 3 obch. zák. na smlouvy v něm vypočtené, je zásadně absolutní neplatnost smlouvy o převodu majetku (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2001, sp. zn. , ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. , ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. , ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. , ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. , ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. , ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. , či ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. ).

[6] Nicméně již v rozsudku ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – na nějž v dovolání odkazuje i sám dovolatel – Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

[7] Jinými slovy, předpokladem pro závěr o neplatnosti smlouvy o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. není pouze nedodržení požadavku, aby hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, ale (současně) i zjištění, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. , ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 31. 5. 2012, sen. zn. , ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. , či ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

[8] To znamená, že byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. sjednána cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. ).

[9] O naposledy jmenovanou situaci jde i v poměrech projednávané věci. Ačkoli totiž hodnota nemovitosti nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, byla sjednaná kupní cena nižší (a tedy pro žalobkyni – společnost – jako kupující výhodnější) než tržní cena. Proto je závěr odvolacího soudu, podle něhož v poměrech projednávané věci absence znaleckého posudku nezpůsobuje neplatnost kupní smlouvy, v souladu s ustálenou (výše citovanou) rozhodovací praxí dovolacího soudu.

[10] Uvádí-li dovolatel, že § 196a odst. 3 obch. zák. spočívá na „základním principu“, podle kterého by cena sjednaná ve smlouvách podléhajících tomuto ustanovení neměla být výhodnější pro žádnou ze smluvních stran, potom výše uvedené závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přehlíží.

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť bylo dovolání žalovaného odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[12] Ty sestávají z odměny zástupce žalobkyně za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání datované 15. 5. 2019) podle , bodu 5, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem 4.114 Kč.

[13] Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[14] Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 23. 7. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu