Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 823/2018

27 Cdo 823/2018-612

USNESENÍ

D. S.

Agrochov Jezernice, a. s.

, se sídlem v Jezernici 42, PSČ 751 31, identifikační číslo osoby 65138139, zastoupené JUDr. Jiřím Novákem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, PSČ 120 00, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. 11. 2017, č. j. -583, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Okresní soud v Přerově rozsudkem ze dne 28. 12. 2016, č. j. -537, určil, že D. S. (dále jen „družstvo“) je výlučným vlastníkem budovy bez čísla popisného nebo evidenčního postavené na pozemku parc. č. st. XY a pozemku parc. č. st. XY v katastrálním území a obci XY (dále jen „sporné nemovitosti“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci k odvolání žalované rozsudkem ze dne 2. 11. 2017, č. j. -583, potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Šlo přitom již o třetí rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu ve věci, neboť:

1) rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 2. 6. 2008, č. j. -116, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 4. 12. 2008, č. j. -167, byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2011, č. j. -215, a

2) rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 12. 2013, č. j. -380, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 14. 10. 2014, č. j. -416, byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, č. j. -452.

[4] Žalovaná podala proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle , (dále jen „ “), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Již v rozsudku ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. , Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, respektive do 31. 12. 2014, bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí.

[6] K tomu Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , doplnil, že skutečnost, zda nabyvatel je v dobré víře (či nikoli), je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít důvodné pochybnosti o tom, že stav evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému právnímu stavu. Dobrá víra tu není, jestliže se nabyvatel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že zápis práva v katastru odpovídá skutečnému stavu (pro držbu obdobně například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. , či ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. ).

[7] Závěr odvolacího soudu (který v tomto směru „zcela odkázal“ na úvahy soudu prvního stupně) ohledně nedostatku dobré víry dovolatelky při nabývání sporných nemovitostí je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k posuzování dobré víry – viz například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. ; k posuzování dobré víry srov. dále i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. , ze dne 8. 6. 2009, sp. zn. , nebo ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. .

[8] Argumentujíc tím, že dobrou víru je nutné posuzovat vždy k datu uzavření kupní smlouvy, dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že dovodil nedostatek její dobré víry ze skutečností, které nastaly (teprve) poté, kdy s A. B. a P. P. uzavřela 27. 12. 2006 kupní smlouvu o převodu vlastnického práva ke sporným nemovitostem (dále jen „kupní smlouva“). Ve skutečnosti tomu tak ale není.

[9] Dovolatelka uvádí, že soudy obou stupňů dospěly k závěru o nedostatku její dobré víry s odkazem na skutečnost, že ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke sporným nemovitostem došlo v průběhu řízení vedeného v projednávané věci. Přitom však přehlíží, že uvedly-li soudy obou stupňů, že dovolatelka nabyla vlastnické právo ke sporným nemovitostem „v době, kdy již probíhalo toto řízení“, šlo ze strany soudů pouze o nepřesné vyjádření skutkového stavu věci, jež nebylo pro právní posouzení dobré víry dovolatelky významné.

[10] Vlastnické právo ke sporné nemovitosti bylo do katastru nemovitostí vloženo vskutku teprve poté, kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 4. 12. 2008, č. j. -167. Soudy obou stupňů však výslovně uvedly – a vzaly v úvahu, že návrh na vklad byl podán „téhož dne“, kdy byla uzavřena kupní smlouva (tj. 27. 12. 2006), tedy před zahájením řízení vedeného v projednávané věci.

[11] Shodně je tomu u námitky dovolatelky, podle které vzal odvolací soud při posouzení její dobré víry při nabývání sporných nemovitostí v úvahu, že proti P. P. bylo zahájeno trestní řízení (teprve) v srpnu 2007. Soudy obou stupňů nevycházely z toho, že proti jmenovanému bylo zahájeno trestní řízení, nýbrž ze skutečnosti, že P. P. byl v říjnu 2006 odvolán z funkce předsedy představenstva družstva. Přitom bylo členskou schůzí již tehdy projednáno podání trestního oznámení, což muselo být dovolatelce (podle závěrů soudů obou stupňů) známo.

[12] A konečně, zpochybňuje-li dovolatelka své majetkové a personální propojení s družstvem, které bylo podle závěrů soudů obou stupňů realizováno prostřednictvím společnosti Hranicko a. s., tvrdíc, že v době uzavření smlouvy nebyla ani ona, ani družstvo 100% akcionářem společnosti Hranicko a. s., přehlíží, že na řešení této otázky svá rozhodnutí soudy obou stupňů nezaložily. Soudy nevycházely z předpokladu, že je pro závěr o nedostatku dobré víry dovolatelky nezbytné, aby byla 100% akcionářem společnosti Hranicko a. s. Závěry soudů obou stupňů jsou vybudovány na zjištění personálního propojení všech tří subjektů (dovolatelky, družstva a společnosti Hranicko a. s.), které je pouhým „nepřímým odrazem“ majetkové účasti dovolatelky a družstva na společnosti Hranicko a. s. (odrazem realizace práv akcionářů jako společníků podílet se na řízení společnosti).

[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

[14] Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 6. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu