Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2862/2022

-340

USNESENÍ

a) Ondřeje Zadáka

b) Petra Svobody

, narozeného 13. 2. 1986, bytem v Třebotově, U Lesa 359, PSČ 252 26,

c) Jana Bouchnera

, narozeného 31. 5. 1982, bytem v Nové Pace, Krátká 502, PSČ 509 01, a

d) Zuzany Bouchnerové

, narozené 30. 7. 1987, bytem v Nové Pace, Krátká 502, PSČ 509 01, společně zastoupených JUDr. Jiřím Konečným, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 481/12, PSČ 120 00, proti žalovanému

M. K.

, zastoupenému JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666/9, PSČ 500 02, o vyloučení majetku z exekuce, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 4. 2022, č. j. -316, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce a)

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce b)

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

[1] Žalobci se žalobou doručenou soudu prvního stupně 5. 6. 2020 domáhají vyloučení podílů (představovaných kmenovými listy) ve společnosti CMC Servis AZ s. r. o. (dříve Jack Deer s. r. o.), identifikační číslo osoby 04282043 (dále jen „společnost“), z exekuce nařízené na majetek povinného Jiřího Holubáře, narozeného 16. 12. 1969. Tvrdí, že jsou „oprávněnými vlastníky“ podílů ve společnosti, a proto mají být podíly z exekuce vyloučeny.

[2] Rozsudkem ze dne 11. 10. 2021, č. j. -283, Okresní soud v Hradci Králové zamítl žalobu (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[3] K odvolání žalobců Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. -316, potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně (první výrok), změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobce a) a b) „v celém jeho rozsahu“ dovolání.

[5] V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti druhému a třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud dovolání odmítl jako objektivně nepřípustné podle a , (dále jen „“). Je tomu tak proto, že podle není dovolání podle přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

[6] V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, Nejvyšší soud dovolání odmítl podle a 2 , neboť dovolání v této části nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

[7] Dovolatelé mají za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení čtyř otázek hmotného práva, které – podle jejich názoru – v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny anebo „byly řešeny odlišně“. První tři z těchto otázek se dotýkají posouzení dobré víry dovolatelů při nabývání kmenových listů společnosti.

[8] Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že skutečnost, zda nabyvatel je v dobré víře (či nikoli), je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Po nabyvateli by pak měla být vždy požadována míra obvyklé opatrnosti, kterou by průměrná osoba měla v dané situaci vynaložit (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2000, sp. zn. , ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. , ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. , nebo ze dne 23. 10. 2018, sen. zn. , či usnesení ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. , ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. ).

[9] Podle skutkových zjištění soudů nižších stupňů (z nichž dovolací soud vychází a jež nelze v dovolacím řízení zpochybnit žádným způsobilým dovolacím důvodem; srov. ) do společnosti žalobci v souvislosti s nabýváním kmenových listů investovali (objektivně i subjektivně) nemalé finanční prostředky (v řádu milionů korun). Je tedy jen obtížně uvěřitelné, že bližšímu prověření právních vztahů uvnitř i vně „nabývané“ společnosti, zahrnujícímu i bližší prověření vlastnické struktury společnosti (due diligence), nevěnovali odpovídající pozornost. Pokud těmto skutečnostem odpovídající pozornost skutečně nevěnovali, nelze jim poskytnout ochranu (dobrověrného) nabyvatele kmenových listů. A sice z toho důvodu, že průměrná osoba, která by do společnosti v souvislosti s nabýváním kmenových listů investovala značné finanční prostředky, by bližšímu prověření právních vztahů uvnitř i vně „nabývané“ společnosti věnovala náležitou pozornost, a to tím spíše, pokud by byly kmenové listy v relativně krátkém časovém sledu opakovaně indosovány (rubopisovány), aniž by byli indosatáři zapsáni do obchodního rejstříku jako společníci společnosti.

[10] Právní posouzení dobré víry dovolatelů při nabývání kmenových listů odvolacím soudem je tak zcela v souladu s ustálenou (výše citovanou) rozhodovací praxí Nejvyššího soudu a v poměrech projednávané věci standard (vyžadované) obvyklé opatrnosti nijak „nezvyšuje“ (jak namítají dovolatelé).

[11] Přípustnost dovolání nezakládá konečně ani v pořadí čtvrtá z dovolacích „otázek“. Dovolatelé totiž prostřednictvím této „otázky“ (bez bližší argumentace) v zásadě jen zpochybňují exekuční titul žalovaného, resp. jeho právo domáhat se, aby exekutor vymohl povinnost žalovaného zaplatit exekvovanou pohledávku. V této souvislosti však dovolatelé neformulují (nad rámec obecného – povšechného – nesouhlasu s oprávněním exekutora napadat platnost právního jednání povinného, které povinný učiní v době trvání generálního inhibitoria) žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí záviselo.

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobců a) a b) odmítnuto, a tak žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[13] Náklady dovolacího řízení žalovaného sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby [vyjádření k dovolání žalobců a) a b), datované 2. 9. 2022] podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Výše odměny advokáta činí podle , bodu 5, advokátního tarifu 3.100 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ( ) v celkové výši 714 Kč, tak dovolací soud zavázal žalobce a) i žalobce b) (každého z nich samostatně) povinností zaplatit žalovanému (každý celkem) 4.114 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 16. 1. 2024

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu