Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 896/2019

-160

USNESENÍ

Společenství vlastníků jednotek XY

E. S.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ivetou Hodkovou, CSc., advokátkou se sídlem v Praze 5, náměstí Kinských 601/3, o zaplacení 59.175 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. srpna 2018, č. j. -106, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2018, č. j. -133, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 20. prosince 2018, č. j. -140, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. srpna 2018, č. j. -106,

se zastavuje

.

II. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2018, č. j. -133, ve znění usnesení ze dne 20. prosince 2018, č. j. -140,

se odmítá.

III. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.598 Kč k rukám JUDr. Aleny Šťastné, advokátky se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 24. 10. 2018, č. j. -133, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 12. 2018, č. j. -140, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 13. 8. 2018, č. j. -106, kterým uložil (rozsudkem pro uznání podle , 4, , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“) žalované zaplatit žalobci 59.175 Kč s tam blíže specifikovaným (zákonným) úrokem z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu a výslovně i rozsudek soudu prvního stupně.

Řízení o dovolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil ( ve spojení s ), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle věty první , neboť není podle přípustné.

Závěr odvolacího soudu, že povaha věci odůvodňovala vydání usnesení podle a že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle , je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2004, pod číslem 173, usnesení téhož soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 76/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Usnesení podle je právním prostředkem přípravy jednání, kterou soud provádí se záměrem, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při prvním jednání. K přípravě jednání – a v jejím rámci též k vydání usnesení podle – soud přistoupí až tehdy, jsou-li splněny podmínky řízení a byly-li odstraněny případné vady žaloby, které by bránily pokračování v řízení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod č. 153 v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2003). Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že žaloba netrpěla vadami, které by bránily tomu, aby o ní mohlo být jednáno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. ); stejně tak z ničeho nevyplývá, že by šlo o věc, ve které by bylo vydání usnesení podle vyloučeno.

Přezkoumání rozsudku pro uznání je možné – vedle vad uvedených v – jen z hlediska naplněnosti zákonem stanovených předpokladů pro jeho vydání. V případě, že rozsudek pro uznání byl vydán na základě fikce uznání ( ), jsou formálními předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání předpoklady, za nichž tato fikce uznání vzniká ( ). Jsou-li tyto předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání splněny, právní posouzení věci se omezuje v zásadě jen na to, zda nejde o věc, ve které nelze uzavřít nebo schválit smír, případně zda nejde o věc, v níž by bylo vydání usnesení podle vyloučeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2006, sp. zn. , ze dne 19. 2. 2013, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. , ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. ). Přípustnost dovolání proto nezakládá ani námitka nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce. Otázka aktivní či pasivní věcné legitimace je hmotněprávní institut, nikoli podmínka řízení, a nepatří mezi předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. ). Stejně tak není důvodná ani námitka, že nárok žalobce nebyl v řízení prokázán; prokázání žalobou uplatněného nároku není podmínkou vydání rozsudku podle , naplnění předpokladů ustanovení zakládá nevyvratitelnou zákonnou fikci existence žalovaného nároku, vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a přezkum správnosti a úplnosti skutkových zjištění je vyloučen (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. , ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 4. 6. 2019

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu