Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 171/2018-B-427

-427

USNESENÍ

Odůvodnění:

U Městského soudu v Praze je pod sp. zn. vedeno insolvenční řízení proti dlužníku T. R.. Podáním datovaným 19. září 2018 dlužník navrhl přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti i vhodnosti. Usnesením ze dne 25. října 2018, č. j. , Městský soud v Praze vyzval dlužníka k doplnění návrhu na přikázání věci jinému soudu(a současně ho poučil o tom, jak má návrh doplnit).

Podáním datovaným 31. října 2018 dlužník doplnil, že věc má být přikázána Krajskému soudu v Brně. Dále uvedl, že „rozhodoval vyloučený soudce, účastnící řízení byli odňati zákonnému soudci, resp. senát byl nesprávně obsazen a soud se dopustil spáchání trestného činu“.

Usnesením ze dne 19. listopadu 2018, č. j. , vyzval Městský soud v Praze věřitele, aby se vyjádřili k návrhu dlužníka na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Věřitelé na tuto výzvu nereagovali.

Následně Městský soud v Praze (podáním datovaným 27. listopadu 2018) věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Podáním datovaným 16. prosince 2018 dlužník navrhl „odnětí věci senátu č. 29“, s tím, že „namítá vyloučení celého senátu č. 29 Nejvyššího soudu z rozhodování ve věci“.

Nejvyšší soud předesílá, že ve vztahu k námitce podjatosti soudců senátu č. 29 Nejvyššího soudu (JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Milana Poláška, JUDr. Jiřího Zavázala, JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Rostislava Krhuta) neobsahuje podání dlužníka ze dne 16. prosince 2018 náležitosti řádné námitky podjatosti soudce ve smyslu , (dále jen „“). Dlužník nedoplnil tyto náležitosti ani podáním datovaným 18. dubna 2019, kterým reagoval na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2019 k doplnění námitky podjatosti. Přitom byl poučen o tom, že nebude-li námitka podjatosti ve stanovené lhůtě řádně doplněna o vymezené náležitosti, nebude k jeho podání přihlíženo. Potud tedy Nejvyšší soud k podání dlužníka ze dne 16. prosince 2018 nepřihlížel ( ).

K tvrzení dlužníka, že senát č. 29 Nejvyššího soudu si „zcela svévolně bez zákonného důvodu přisvojil“ k projednání a rozhodnutí věci vedené pod sen. zn. a budiž dodáno, že Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu), vysvětlil, že námitka spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen, není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení (přímo pro účely rozhodování o námitce podjatosti srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2012, pod číslem 142).

Dále Nejvyšší soud podotýká, že žádost dlužníka o ustanovení zástupce pro řízení (obsaženou již v podání ze dne 16. prosince 2018) považuje za bezpředmětnou, když usnesením ze dne 13. dubna 2017, č. j. , byl advokátJUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D. ustanoven zástupcem dlužníka pro toto insolvenční řízení.

Podle ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení (), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení , nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (, a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud zkoumal návrh dlužníka na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze, u nějž je vedeno insolvenční řízení dlužníka, a Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána ( věta první ).

K návrhu na delegaci nutnou.

Přikázání věci k projednání jinému než příslušnému soudu podle je důsledkem vyloučení soudců toho soudu, který je soudem místně a věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. V projednávané věci není pochyb o tom, že dlužníkem tvrzené skutečnosti (viz shora označená podání) ohledně „postupu Městského soudu v Praze“ a „podjatosti rozhodující soudkyně JUDr. Jarmily Hanuliakové“, nejsou těmi důvody, které by mohly vést k postupu předvídanému v ustanovení

K tomu srov. též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. března 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. .

K návrhu na delegaci vhodnou.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38d).Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Jelikož Nejvyšší soud v poměrech dané věci neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu ani podle ustanovení , ani podle ustanovení , rozhodl, že se věc nepřikazujeKrajskému soudu v Brně k projednání a rozhodnutí.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 5. 2019

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu