Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4487/2018

20 Cdo 4487/2018-526

USNESENÍ

Zaclypso s. r. o.,

P. R.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Ivem Pavlů, advokátem se sídlem v Prostějově, T. G. Masaryka 11, pro 54 353,35 Kč s příslušenstvím a pro 101 543,86 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2015, č. j. -151, t a k t o :

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 11. 12. 2014, č. j. -117, ve výroku, jímž Okresní soud v Prostějově zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Uzavřel, že dosud nelze učinit spolehlivý úsudek o nemajetnosti povinného ve smyslu a tudíž nerealizovatelnosti nařízené exekuce (nelze uzavřít, že exekuce zjevně nemůže přinést ani částečné uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného). Soudní exekutor dle svého sdělení dosud nedokončil kompletní šetření ohledně majetkových poměrů povinného, opakovaně provádí součinnosti ke zjištění majetku, z důvodu podání návrhu povinného na zastavení exekuce dosud neprovedl ani místní šetření. Soud zdůraznil, že je to soudní exekutor, kdo určuje konkrétní způsob provedení exekuce v návaznosti na informace, které o povinném a jeho majetku získá. Až pokud po provedení úkonů směřujících ke zjištění postižitelného majetku není žádný takový majetek nalezen či jeho hodnota je nedostačující již ke krytí doposud vzniklých nákladů exekuce, lze přistoupit k zastavení exekuce, to však jen na podkladě zjištění soudního exekutora podloženého příslušným šetřením, nikoliv subjektivního tvrzení povinného.

Rozhodnutí odvolacího soudu povinný napadl dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že odvolací soud rozhodl v rozporu s dosavadní judikaturou ve věci zastavení exekuce dle , případně že řešené otázky dosud dovolacím soudem nebyly řešeny. Vznáší otázku, „zda lze rozhodnout zamítavě o návrhu povinného z 18. 7. 2014 dle co by irelevantního návrhu z jeho strany (tj. legitimace povinného k podání návrhu)“. Vytýká, že odvolací soud neodstranil „vadu řízení o nedostatečném zkoumání legitimace povinného“. Přitom odkázal na rozhodnutí dovolacího soudu pod sp. zn. , , . Následně vytýká soudu, že jej před rozhodnutím neseznámil s odlišným právním posouzením. Soud rozhodoval podle důkazů povinnému neznámých, povinného o nich nevyrozuměl, před rozhodnutím ani neseznámil povinného s odlišným právním názorem a nevyzval jej k vyjádření. Rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné, argumentace soudu je nedostatečná, soud byl též povinen zkoumat všechny namítané skutečnosti, což však neučinil. Dovolatel dále vytýká, že soud neměl k dispozici zprávu o stavu majetku povinného, kterou dle konstantní judikatury musí pro rozhodnutí mít, takovou zprávu soudní exekutor v této věci podle povinného nedodal. Povinný očekával, že věc bude rozhodnuta obdobně jako jiný jeho právní případ, a ač se tak nestalo, soud ani nevysvětlil, proč v této věci rozhodl jinak, v tomto směru je rozhodnutí překvapivé. Dovolatel namítal, že soud neprovedl důkazy obsahem označených spisů, jak se domáhal, ani důkaz zápisem o stavu majetku, pořízeným jiným exekutorským úřadem dne 21. 2. 2014, který povinný soudu předložil (dovolatel dovozoval svoji aktuální nemajetnost z toho, že o této skutečnosti již bylo dříve rozhodováno v rámci různých řízení, a že od roku 2010 žádný nový majetek nenabyl). Soud nevyložil, proč důkazy neprovedl a proč k nim nepřihlédl. Rozhodl bez jakéhokoli důkazu o tom, že se situace povinného změnila k lepšímu. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 a dále část první čl. II bod 2 ), dále jen „ “

Dovolání není přípustné.

Pokud dovolatel přednáší polemiku na obhajobu názoru o jeho legitimaci k podání návrhu na zastavení exekuce dle , jde o otázku, která nemůže přivodit přípustnost jeho dovolání, neboť na závěru o nedostatku jeho legitimace k podání návrhu na zastavení exekuce přezkoumávané usnesení odvolacího soudu nespočívá. Oba soudy se návrhem věcně zabývaly a shodly se přitom v závěru, že návrh povinného je za daných okolností předčasný. Odvolací soud svým konstatováním, že relevantní podnět k zastavení exekuce pro nemajetnost podává soudní exekutor, pouze vysvětloval, proč dosud nelze učinit spolehlivý úsudek o nemajetnosti povinného. Z tohoto důvodu nelze ani uzavřít, že odvolací soud rozhodoval odlišně než jiný exekuční soud.

Vytýká-li dovolatel, že odvolací soud neprovedl některé důkazy, že jej před rozhodnutím neseznámil s odlišným právním posouzením, že rozhodoval podle důkazů povinnému neznámých, že jej nevyzval k vyjádření, že soud neměl k dispozici zprávu o stavu majetku povinného atp., jedná se o případné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tyto dovolatelem vytýkané vady nejsou samy o sobě způsobilé založit přípustnost dovolání; dovolací soud by se jimi mohl zabývat až tehdy, pokud by byla dána přípustnost dovolání. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu ustanovení , nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání nejsou způsobilé založit ani námitky, jimiž povinný uplatnil jiné dovolací důvody, než ten, který je uveden v ustanovení (namítané nedostatky v odůvodnění rozhodnutí).

Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 4. 2019

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu