Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3658/2018

28 Cdo 3658/2018-159

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Kláštera dominikánů Znojmo

Lesů České republiky, s.p.

, IČ 421 96 451, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. ledna 2018, č. j. -127, t a k t o :

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. ledna 2018, č. j. -127,

se

ruší

a věc

se

odvolacímu soudu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 7. 2017, č. j. -79, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 1. 8. 2017, č. j. -84, žalobci vydal pozemky parc. č. XY v katastrálním území XY (výrok I.), vyslovil, že se tímto rozsudkem nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 24. 9. 2015 (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení i o soudním poplatku (výroky III. a IV.). Soud zjistil, že na pozemku parc. č. XY se nachází účelová komunikace, pozemek parc. č. XY je asfaltovou plochou za vjezdem do areálu skládky a pozemek parc. č. XY tvoří parkovací plochu. Vzhledem k tomu, že se ve všech třech případech jedná o pouhou úpravu povrchu pozemku, nikoli o stavbu ve smyslu občanskoprávním, nebrání vydání těchto nemovitostí [jež byly podle shodných skutkových tvrzení účastníků odňaty právnímu předchůdci žalobce postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy] překážka zastavěnosti podle , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. (dále jen „ “). Podmínky naturální restituce předmětných nemovitostí tedy krajský soud považoval za splněné.

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 25. 1. 2018, č. j. -127, k odvolání Lesů České republiky, s.p., rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. změnil tak, že žalobu na nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 24. 9. 2015 zamítl (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II. i III.). Odvolací soud částečně zopakoval a zčásti doplnil dokazování provedené před soudem prvního stupně, přičemž vyzdvihl, že mezi účastníky je sporná především otázka, zda je či není dána překážka vydání předmětných pozemků podle S krajským soudem byl odvolací soud zajedno potud, že na sporných pozemcích není umístěna žádná stavba v právním smyslu, výluka z naturální restituce dle naposledy citovaného ustanovení se zde přesto uplatní, jelikož všechny nárokované nemovitosti bezprostředně souvisejí se stavbou skládky tuhého komunálního odpadu Únanov. Pozemky parc. č. XY se totiž nacházejí přímo v oploceném areálu skládky a pozemek parc. č. XY tvoří jedinou příjezdovou cestu k uvedené skládce. Ačkoli je zřejmé, že skládka má být navážena jen do určité doby (do naplnění její kapacity), jedná se o stavbu relativně trvalou. Bezprostřední souvislost pozemků je dána též se stavbou kompostárny biologického odpadu, na niž areál skládky komunálního odpadu navazuje. Z těchto důvodů odvolací soud dovodil, že žalobní požadavek nebyl uplatněn po právu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá existenci dovolacím soudem dosud neřešených právních otázek. Namítá, že vrchní soud interpretoval nepřiměřeně extenzivně, neboť sebeslabší vazbu pozemků na stavbu vzal za bezprostřední a zakládající nezbytnost k užívání stavby. Odvolací soud tedy nedbal výkladového principu

in favorem restitutionis

( ) a zpronevěřil se požadavku vykládat výluky z naturální restituce způsobem co nejpříznivějším k oprávněným osobám. V tomto směru dovolatel odkazuje i na nález Ústavního soudu sp. zn. , dle něhož musí být překážky vydání věci aplikovány tak, aby bylo omezení zájmu oprávněných osob na vrácení jejich původního majetku poměřováno veřejným zájmem na zachování současného stavu vlastnických práv v duchu testu proporcionality. Lesy České republiky, s.p., coby vlastník sporných pozemků přitom nejsou totožné s provozovateli skládky a kompostárny, zachování jejich vlastnictví tedy nemá s udržením provozu daného zařízení žádnou spojitost. Nevydání požadovaných nemovitostí pokládá žalobce za disproporcionální omezení svého restitučního nároku též proto, že přístup ke skládce a kompostárně by s ohledem na normy veřejného práva zůstal zachován i v případě vyhovění projednávané žalobě. Dovolatel dále uvádí, že odvolací soud aplikoval , přestože skládka komunálního odpadu ani kompostárna nejsou stavbami ve smyslu občanskoprávním, ale pouze ztvárněními zemského povrchu.

Z těchto důvodů žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrchnímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

K dovolání se negativně vyjádřily Lesy České republiky, s.p., jež navrhly dotčený opravný prostředek odmítnout.

Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle , (dále jen „ “), ve znění účinném od 30. 9. 2017, které je dle čl. II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou ve smyslu , zabýval jeho přípustností.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání je přípustné, jelikož se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu při zkoumání předpokladů aplikace

Dovolací soud totiž i v kontextu právě citovaného předpisu pokládá za platnou tezi [vyslovovanou již dříve při výkladu , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku], že vydání pozemku oprávněné osobě podle brání jeho zastavění či souvislost se stavbou v soukromoprávním smyslu, která by podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (tedy v době, kdy nabyl platnosti a účinnosti aplikovaný restituční zákon) byla samostatnou věcí (detailní argumentaci srovnej zejména v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. , a dále v usneseních téhož soudu ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. ).

Úsudek, zda je konkrétní objekt stavbou v soukromoprávním smyslu, je výstupem komplexního posouzení (odvíjejícího se zejména od otázek, zda je podle zvyklostí v právním styku účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů, a zdali lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba, viz kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. , a ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. , nebo jeho usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , či ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. ), jež je úzce spjato s konkrétními skutkovými zjištěními, a proto náleží primárně soudům nižších stupňů. Dovolací soud by úvahy odvolacího či nalézacího soudu mohl korigovat toliko v případě, že by nerespektovaly výše zmíněná kritéria nebo byly zatíženy zjevnou nepřiměřeností (k tomu srovnej mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. , a ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. ).

Odvolací soud však soukromoprávní povahu skládky a kompostárny, s nimiž mají sporné pozemky souviset, nikterak zřetelně nezkoumal. Výše naznačená zdrženlivost dovolací instance při přezkumu jeho posouzení dotčené otázky se tudíž nemůže uplatnit, jelikož je právní posouzení věci odvolacím soudem neúplné, a tedy nesprávné [ byl aplikován, aniž by bylo vyšetřeno splnění veškerých podmínek pro použití tohoto ustanovení]. Nejvyšší soud proto k důvodně podanému dovolání žalobce rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení ( a odst. 2, věta první, ), aniž by pro předčasnost pokládal za potřebné analyzovat problematiku bezprostřední souvislosti pozemků se stavbou a nezbytnosti k jejímu užívání ve smyslu

V dalším řízení bude ovšem kromě otázky, zda zmiňované objekty skládky a kompostárny představují stavby v soukromoprávním smyslu, namístě vyhodnotit, zdali naturální restituci některých z nárokovaných pozemků nevylučuje judikatorně – argumentací

per analogiam

– dotvořená překážka spočívající v příslušnosti nemovitosti k tzv. veřejnému statku, jejž může typicky představovat veřejné prostranství dle , o obcích (obecního zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nebo veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (primárně srovnej nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. , a ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. , v souvislostech pak viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. , a ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. ).

Odvolací soud je ve smyslu , části věty první za středníkem, ve spojení s vázán právními názory dovolacího soudu v tomto rozhodnutí vyslovenými.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího bude rozhodnuto v rámci nového rozhodnutí o věci ( , věta druhá, ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. 3. 2019

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu