Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 983/2019

-480

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně S – Consulting s.r.o., se sídlem v Praze 7, V háji 1092/15 (identifikační číslo osoby 251 16 291), zastoupené JUDr. Michalem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Polská 1090/4, proti žalovanému P. K., bytem XY, zastoupenému JUDr. Čestmírem Kubátem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Maiselova 42/19, o zaplacení 28.560.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2018, č. j. -462, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti [srov. , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II , čl. II bod 2 , dále jen „“)].

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem (nyní) posouzena jinak. K projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. , které obstálo i v rovině ústavně právní, neboť stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. , odmítl). Není totiž úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední.

Žalobkyně shora uvedenému požadavku nedostála, neboť v dovolání neuvedla,v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti. Omezila se na pouhou citaci ustanovení , aniž specifikovala, které ze čtyř v něm uvedených kritérií a ve vztahu k jaké právní otázce má za naplněné. V čem žalobkyně spatřuje přípustnost svého dovolání nelze dovodit ani z jeho obsahu ( ); podstatu dovolání totiž tvoří výtky, že soudy zatížily řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (konkrétně, že porušily svou poučovací povinnost, což mělo za následek nepředvídatelnost napadeného rozhodnutí, nerespektovaly právo žalobkyně na spravedlivý proces a neprovedly potřebné dokazování). V této souvislosti dovolací soud připomíná, že k vadám řízení (jsou-li skutečně dány) přihlíží jen, je-li dovolání přípustné; samy o sobě tyto vady nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci podle , tj. o otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 27. 12. 2017, sp. zn. , a ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. ).

Absence údaje o tom, v čem podle žalobkyně spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti v intencích ), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Protože v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat, Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. , a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. pro úplnost uvádí, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění skutkového stavu věci, na němž je právní posouzení odvolacím soudem založeno, a že samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v nelze dovolacím důvodem podle regulérně napadnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 3189/2008); skutkový základ sporu je tak pro dovolací soud závazný.

S ohledem na výsledek řízení již Nejvyšší soud nerozhodoval samostatně o podaném návrhu na odklad vykonatelnosti.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 2. 4. 2019

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu