Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 121/2018-B-60

-60

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužnice I. P., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. XY, o neschválení oddlužení, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Arnoštem Urbanem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 300/22, PSČ 500 03, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2012, č. j. XY, 1 VSPH XY, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolací soud – odkazuje na skutková zjištění insolvenčního soudu a vycházeje z ustanovení a , o úpadku a způsobech jeho řešení () – přitakal závěrům insolvenčního soudu o tom, že „dlužnice zůstala po podání návrhu na povolení oddlužení pasivní a zcela nekontaktní“, nedostavila se k přezkumnému jednání ani na schůzi věřitelů a „nebylo nic známo o jejích příjmových možnostech“. Současně doplnil, že dlužnice ani v průběhu odvolacího řízení nedoložila výši svých příjmů, ohledně nichž „by bylo lze snad ještě zvažovat dosažitelnost oddlužení plněním splátkového kalendáře“.

Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen „“), namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (o tom, že „jsou dány zákonné důvody pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení“), když dovolatelka v průběhu (odvolacího) řízení doplnila informaci o svém zaměstnavateli a „bylo možné zjistit“, že její příjem bude dostatečný pro uspokojení věřitelů v rozsahu ne nižším než 30 %.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání dlužnice proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, které není přípustné podle ustanovení a b) [ve spojení s ustanovením a odst. 2 ], Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, zcela odpovídá závěrům přijatým Nejvyšším soudem v usneseních ze dne 29. září 2010, sen. zn. , a ze dne 31. března 2011, sen. zn. , uveřejněných pod čísly 61/2011 a 113/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které se prosadí i v poměrech dané věci, a k nimž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v usneseních ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. , a ze dne 15. března 2017, sen. zn. .

K důsledkům lehkomyslného jednání dlužníka srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2018, sen. zn. .

O tom, že dlužnice ani nedoložila své příjmy, čímž zmařila možnost, aby insolvenční soud mohl posoudit „dosažitelnost“ oddlužení plněním splátkového kalendáře, není žádných pochyb.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2019

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu