Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4537/2018

-164

USNESENÍ

V. Š.

Společenství vlastníků jednotek:

XY, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Pavlem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 547, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 11. června 2018, č. j. -138, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám JUDr. Jindřišky Kořínkové, advokátky se sídlem v Praze 1, Melantrichova 477/20, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (vlastník

„jednotky č.

XY

v budově č. p.

XY

na adrese náměstí

XY

“

, jejíž součástí byla podle prohlášení vlastníka budovy terasa o výměře 38,2 m

2

, která se nezapočítává do celkové podlahové plochy jednotky

– dále jen „předmětná bytová jednotka“, resp. „bytová jednotka“ a „terasa“) se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uvést terasu do původního stavu před rekonstrukcí provedenou společností CHRPA stavební společnost s r. o. Pardubice, eventuálně náhrady škody ve výši 250.000,- Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Pardubicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. září 2017, č. j. -86, uložil žalovanému povinnost uvést terasu do tří měsíců od právní moci rozsudku do původního stavu před opravou prováděnou žalovaným prostřednictvím společnosti CHRPA stavební společnost s r. o. Pardubice na podkladě smlouvy o dílo ze dne 10. července 2014, to znamená vybavit terasu rozhradou a pokrýt její podlahu betonovou vrstvou; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 11. června 2018, č. j. -138, citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení před okresním soudem ve výši 17.246,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalobce prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřil, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle (, , ve znění po novele provedené – dále jen „“).

Především nelze přehlédnout, že námitkami, jimiž dovolatel zpochybnil právní posouzení věci odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek, uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Přípustnost dovolání podle pak nemůže založit otázka,

„do jaké míry je střecha, respektive její jednotlivé funkční části, společnou částí budovy a do jaké míry je součástí bytové jednotky, respektive zda je svrchní vrstva střechy, která plní ochrannou hydroizolační a povětrnostní funkci a zároveň pochozí vrstvu terasy společnou součástí budovy, či zda je ve vlastnictví vlastníka jednotky“.

Na takto postavené otázce totiž rozhodnutí odvolacího soudu ve skutečnosti nespočívá (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. července 2013, sen. zn. , a z 26. září 2013, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením z 16. 1edna 2014, sp. zn. ); odvolací soud – v této specifické situaci dané zjištěným skutkovým stavem – pouze dovodil, že byla-li v prohlášení vlastníka budovy terasa vymezena jako součást bytové jednotky a šlo-li o terasu přiléhající výlučně k této jednotce a jedině z ní přístupnou, nabyl ji do vlastnictví vlastník jednotky, přestože jinak byly terasy obecně považovány za společné části domu ve smyslu , ve znění do 31. prosince 2013.

Jde-li o otázku rozporu s dobrými mravy z důvodů zmíněných dovolatelem v závěru dovolání, pak dovolací soud zdůrazňuje, že spíše opačný přístup by mohl navodit úvahu o rozporu s dobrými mravy. V předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozhodnutí je již uvedeno, že v prohlášení vlastníka budovy byla terasa vymezena jako součást předmětné bytové jednotky, přičemž šlo o prostor přiléhající výlučně k této jednotce a jedině z ní přístupný; jestliže vždy sloužila nejen jako „střecha“ pro jednotky nacházející se pod ní, nýbrž i jako terasa pro předmětnou bytovou jednotku, pak se nabízí – s přihlédnutím k ostatním zjištěným skutečnostem – úvaha o rozporu s dobrými mravy ve vztahu k přístupu, při němž sice v důsledku provedených úprav již „nezatéká“ do bytů pod terasou (v tomto případě „střechou“), avšak současně – z důvodů zjištěných v řízení – už nemůže sloužit jako terasa pro předmětnou bytovou jednotku, byť relativně dlouhou dobu i tuto funkci jako součást jednotky plnila.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku ( ) – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2017, sp. zn. , či ze dne 3. října 2017, sp. zn. .

P o u č e n í :Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 12. 2. 2019

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu