Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4218/2018

-477

USNESENÍ

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

a) R. F.

, narozený XY, bytem XY,

b) T. K.

, narozený XY, bytem XY,

c) J. V.

, narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Josefa Skupy 1639/21, Ostrava, o 235.326 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného c) proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 23. 5. 2018, č. j. -396,

takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( , , dále jen „“) odmítl pro nepřípustnost dovolání žalovaného c) proti rozsudku ze dne 23. 5. 2018, č. j. -396, jímž Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 7. 2017, č. j. -315, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav, jestliže vyšel ze zjištění, že všichni žalovaní byli rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, č. j. -26214, který ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci, č. j. -26929, nabyl právní moci dne 4. 2. 2015, uznáni vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení podle , 2 písm. d), odst. 3 písm. a) , přičemž žalovaný b) se spáchání tohoto činu účastnil ve formě pomoci podle . Žalovaný a) za pomoci žalovaného b), který mu opatřil předmětné látky (zejména 5.000 litrů metylalkoholu) a poskytl potřebné vybavení a prostory pro míchání, společně vyrobili směs složenou z metylalkoholu a etanolu v přesně nezjištěném poměru, přičemž museli být s ohledem na obecnou vědomost o vysoké zdravotní závadnosti metylalkoholu srozuměni s možnou vysokou zdravotní závadností této směsi. Tuto směs o celkovém množství 10.000 litrů žalovaní a) a b) prodali žalovanému c), který směs pocházející pro něj z neznámých zdrojů a získanou za nápadně nízkou cenu od osob, které nemohly nijak garantovat její zdravotní nezávadnost a kvalitu, částečně dále distribuoval a částečně z ní vyrobil alkoholické nápoje, které dále prodával, ač musel být přinejmenším srozuměn s možností, že tato směs může vystavit značný počet konzumentů nápojů z ní vyrobených nebezpečí smrti. Trestními rozsudky tedy bylo konstatováno ( ) poškození zdraví pojištěnců žalující zdravotní pojišťovny v důsledku popsaného protiprávního jednání žalovaných. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní služby poskytnuté jejím pojištěncům podle

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný c) dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z k řešení otázky vázanosti občanskoprávního soudu odsuzujícím trestním rozsudkem. Podle dovolatele není v této věci odsuzující rozsudek pro soud v civilním řízení závazný, protože jiná rozhodnutí soudů tento rozsudek vyvracejí a je třeba jej konfrontovat s okolnostmi, k jejichž zjištění je nutno vyslechnout poškozené. Podrobně pak rozebírá, co z jednotlivých důkazů vyplývá a jak měly být v trestní věci hodnoceny. Vytýká odvolacímu soudu, že nepřerušil řízení do rozhodnutí o obnově trestního řízení, a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žádná z dovolacích námitek přípustnost dovolání nezakládá. Dovolatel podrobuje kritice především skutková zjištění, o něž odvolací soud opřel své právní závěry o důvodnosti nároku. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je přitom jednotná, že soud je v civilním řízení vázán výrokem odsuzujícího rozsudku, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal ( ), nikoliv však jeho odůvodněním. Z výroku o vině je pak nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele, a ve sporu o náhradu škody (újmy) či podobného nároku jsou pro splnění podmínek odpovědnosti závazná zjištění obsažená v trestním rozsudku, a to v rozsahu, v jakém jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o uplatněném občanskoprávním nároku (srov. zejména stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. , publikované pod č. 22/1979 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s. 194, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012, sp. zn. , a ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , publikovaná v Souboru civilních rozhodnutí NS, C. H. Beck, pod C 13079 a C 2776). V souladu s těmito závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu tak soudy obou stupňů v projednávané věci správně přijaly závěr o splnění podmínek vzniku regresního nároku zdravotní pojišťovny, neboť z výroku odsuzujícího trestního rozsudku mimo jiné vyplývá, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání, které je v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnců žalobkyně a též s náklady, které vynaložila na zdravotní péči o poškozené. Soudy obou stupňů správně odmítly přezkoumávat závěry obsažené ve výroku odsuzujícího rozsudku, protože zákon nedává soudům v civilním řízení možnost konfrontovat ho s jinými důkazními prostředky, popřípadě s jinými rozhodnutími, a soudy tedy nemají žádný prostor pro uvážení, zda jsou výrokem odsuzujícího rozsudku vázány či nikoliv. Jestliže ke dni rozhodování odvolacího soudu (srov. , podle nějž je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení) nebylo rozhodnuto o údajném návrhu žalobce c) na povolení obnovy trestního řízení, nebyl důvod postupovat jinak.

Dovolání tedy směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek podle přípustný, a Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného c) podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 1. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu