Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4151/2010

U S N E S E N Í

a) A. M.

a

b) M. M.,

obou zastoupených JUDr. Miroslavem Soukupem, advokátem se sídlem v Praze 9, Na Harfě 7, proti žalovanému

J. J.,

zastoupenému JUDr. Radkem Spurným, advokátem se sídlem v Duchcově, Želénská 1291, za účasti

Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group,

IČO: 47116617, se sídlem v Praze 1, Templová 747, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. června 2010, č. j. -171, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobce a)

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.435,- Kč k rukám JUDr. Radka Spurného, advokáta se sídlem v Duchcově, Želénská 1291, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobce b)

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.222,- Kč k rukám JUDr. Radka Spurného, advokáta se sídlem v Duchcově, Želénská 1291, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem

nemá

žádný z nich

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 22. 12. 2009, č. j. -142, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci a) částku 50.752,80 Kč s úroky z prodlení a žalobci b) částku 48.000,- Kč s úroky z prodlení, žalobu žalobce a) co do částky 76.129,20 Kč s úroky z prodlení a žalobu žalobce b) co do částky 72.000,- Kč s úroky z prodlení zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 22. 10. 2007, č. j. -189, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2007, č. j. -274, byl žalovaný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle tr. zákona, který spáchal tím, že dne 3. 6. 2007 jako řidič vozidla jel v rozporu s ust. a b), a 4 rychlostí 59 km/hod. a důsledkem toho po spatření chodkyně M. N., vstupující do vozovky s největší pravděpodobností zprava a přecházející vozovku bez ohledu na projíždějící vozidlo žalovaného středem křižovatky mimo vyznačený přechod pro chodce, ač se tento nacházel ve vzdálenosti kratší než 50 m, nedokázal vozidlo před ní zastavit, což by byl schopen při respektování povolené rychlosti učinit a zabránit tak střetu, při kterém jmenovaná utrpěla četná zranění, kterým téhož dne podlehla; v trestním řízení bylo s ohledem na 50 % spoluzavinění poškozené (matky žalobců) přiznáno žalobci a) odškodnění ve smyslu obč. zák. ve výši 126.882,- Kč (včetně nákladů pohřbu) a žalobci b) odškodnění ve výši 120.000,- Kč a se zbytkem svého nároku byli žalobci odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že žalovaný jako řidič i jako provozovatel vozidla odpovídá za škodu způsobenou usmrcením matky žalobců (, obč. zák.), avšak na vzniku škody se podílela i poškozená, která vstoupila do vozovky před přijíždějícím vozidlem mimo přechod pro chodce, avšak s ohledem na to, že v silničním provozu jsou na řidiče kladeny vyšší nároky, než na chodce, celkovou míru spoluzavinění matky žalobců na dopravní nehodě ( obč. zák.) soud stanovil na 30 % a žalobcům přiznal zbývající adekvátní část odškodnění (a to na jednorázové částce podle obč. zák. i na pohřebném podle obč. zák.); ve zbytku žalobu zamítl.

K odvolání žalobců Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 2. 6. 2010, č. j. -171, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Soud je podle vázán výrokem trestního rozsudku, a to jeho právní i skutkovou částí, soud prvního stupně správně vycházel z obsahu výroku soudu v trestní věci, a to i ohledně rychlosti jízdy žalovaného a vstupu chodkyně do vozovky při vědomí přijíždějícího vozidla mimo blízký přechod pro chodce. Vzhledem k tomu, že zásadní příčina vzniku nehody vzešla z jednání matky žalobců, nelze uvažovat o tom, že by matka žalobců svým chováním vznik škody vůbec nezavinila.

Tento rozsudek napadli oba žalobci dovoláním, jehož přípustnost dovozují z ust. a odst. 3 , z důvodu podle Reprodukují průběh trestního a tohoto řízení a citují pasáže z odůvodnění rozhodnutí soudů. Poukazují na to, že v odvolacím trestním řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové předložili znalecký posudek, z něhož vyplývalo výlučné zavinění nehody žalovaným, byli však odkázáni s druhou polovinou nároku na odškodnění na řízení občanskoprávní s tím, že dokazování by bylo nad rámec adhezního řízení. Tím byli utvrzeni v tom, že mohou pokračovat ve sporu o celý zbytek nároku, nikoli jen o její 30% část. Namítají, že odvolací soud se v odůvodnění svého rozsudku nezabýval jejich odvolací námitkou, že je třeba provést další dokazování, jak uvedl ve svém rozhodnutí soud v trestním řízení, když je odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání žalobců uvedl, že dovolání žalobců není přípustné podle , neboť projednávaná věc nemá po právní stránce zásadní význam. Žalobci porovnávají rozhodnutí trestního a civilního senátu odvolacího soudu, mezi nimiž rozpor není. Trestní soud odkázal žalobce s jejich nárokem na civilní řízení, neboť dokazování by přesáhlo rámec trestního řízení, avšak v tom nelze spatřovat možnost přezkoumávat v civilním řízení výrok o vině v trestním rozsudku. Navrhl, aby soud dovolání žalobců odmítl jako nepřípustné a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Vedlejší účastník sdělil, že se ztotožňuje v plném rozsahu se stanoviskem žalovaného.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami oprávněnými – účastníky řízení ( ) zastoupenými advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Přípustnost dovolání žalobců se v dané věci řídí podle , odst. 3

Dovolatelé otázku, jež by činila rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, nevymezují. Pokud polemizují s posouzením rozsahu, v jakém je soud podle v občanskoprávním řízení vázán rozsudkem trestního soudu, tato otázka nemá zásadní význam ve smyslu , neboť byla opakovaně Nejvyšším soudem řešena. Soud rozhodující v občanskoprávním řízení o nároku na náhradu škody není při svém rozhodnutí vázán ve smyslu trestním rozsudkem v otázce existence a míry spoluzavinění poškozeného na vzniku škody a není vázán ani výší škody, je-li v trestním rozsudku uvedena. Je vázán výrokem (nikoliv odůvodněním) trestního rozsudku, přičemž z výroku o vině se vychází jako z celku, tedy z jeho právní i skutkové části. Rozsah vázanosti rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je dán rozsahem, v jakém jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o uplatněném nároku na náhradu škody (srov. např. zprávu Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 10. 1979, sp. zn. , uveřejněnou pod č. 22/1979 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. , uvedená rozhodnutí jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

). Napadené rozhodnutí odvolacího soudu se od této ustálené judikatury nikterak neodchyluje, a není proto důvodu pro závěr, že by toto rozhodnutí mělo pro posouzení této otázky zásadní význam ve smyslu a odst. 3

Dovolatelé namítají, že trestní senát tím, že se zbytkem uplatněného nároku je odkázal na civilní řízení, utvrdil je v pokračování ve sporu o celých 50 % jejich nároku. K tomu lze pouze uvést, že pokud soud v trestním řízení nepřizná poškozenému v plném rozsahu uplatněný nárok, je podle § 229 odst. 2 trestního řádu povinen odkázat poškozeného s jeho nárokem či jeho zbytkem na řízení ve věcech občanskoprávních, aniž tím jakkoli předjímá výsledek případného dalšího soudního sporu. Výrok podle § 229 trestního řádu nezakládá domněnku důvodnosti nároku.

Námitky proti odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu zakládají dovolací důvod podle , tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Přípustnost dovolání podle však tímto důvodem založit nelze; přezkoumávání těchto okolností je zákonem výslovně vyloučeno.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není podle přípustné a přípustné není ani v rozsahu, v němž směřuje proti výroku o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1992, sp. zn. , uveřejněné pod č. 9/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolací soud proto dovolání žalobců podle věty prvé a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady ve vztahu k žalobci a) sestávají z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon (vyjádření) v částce 5.062,50 Kč (odměna z částky určené podle , . , ve znění , zaokrouhlená podle této vyhlášky a krácená dvakrát o polovinu podle , a téže vyhlášky), náhrady hotových výdajů podle , ve znění , v částce 300,- Kč, tj. celkem 5.362,50 Kč, a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 20 % z této částky ( ), celkem tedy 6.435,- Kč, a ve vztahu k žalobci b) sestávají z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon (vyjádření) v částce 4.885,- Kč (odměna z částky určené podle , . , ve znění , zaokrouhlená podle této vyhlášky a krácená dvakrát o polovinu podle , a téže vyhlášky), náhrady hotových výdajů podle , ve znění , v částce 300,- Kč, tj. celkem 5.185,- Kč, a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 20 % z této částky ( ), celkem tedy 6.222,- Kč; vedlejšímu účastníkovi v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2012

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu