Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3712/2017

33 Cdo 3712/2017-175

USNESENÍ

L. K.

INFRACO s. r. o.

se sídlem Cheb, Svobody 235/49, identifikační číslo osoby 279 62 385, zastoupené Mgr. Jitkou Lavičkovou, advokátkou se sídlem Cheb, Fialová 207/8, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2017, č. j. -131, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. 3. 2017, č. j. -131, potvrdil rozsudek ze dne 6. 10. 2016, č. j. -96, kterým Okresní soud Plzeň-město zrušil rozhodčí nález ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. , rozhodce Mgr. Marie Pluhařové se sídlem Plzeň, Klatovská 515/169, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání; žalobkyně se s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. , ztotožnila se závěrem odvolacího soudu, že rozhodčí doložka je absolutně neplatná v celém rozsahu pro netransparentnost určení jednoho z rozhodců ad hoc, i když se smluvní strany dohodly na dalším rozhodci jmenovitě.

Podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srovnej čl. II. bod 2 ; dále jen „ “), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Žalovaná především namítá, že odvolací soud aplikoval ve věci právní závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. , které bylo vydáno až poté, co byla dne 5. 9. 2013 uzavřena rozhodčí smlouva; tím se podle jejího mínění dopustil tzv. „overruling“, tedy postupu, který je Ústavním soudem zapovězen. Ve vztahu k této otázce však žalovaná nevymezila obligatorní náležitost dovolání - jeho přípustnost. Pouze odkazuje na blíže neurčenou judikaturu Ústavního soudu, v níž se měl Ústavní soud k problematice overruling, tedy změny rozhodovací praxe za nezměněného skutkového stavu, opakovaně vyjadřovat. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že v dovolání, které může být přípustné jen podle (jak je tomu v této věci), je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále jen „R 4/2014“/, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 10, ročník 2014, pod číslem 116, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , odmítl). Domáhá-li se revize řešení několika otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se - podle přesvědčení dovolatele - řešení takové otázky odchyluje. Neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), je zatíženo kvalifikovanou vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Navzdory přesvědčení žalované, která přípustnost dovolání spojuje s otázkou částečné neplatnosti rozhodčí doložky s ohledem na sjednaný způsob určení rozhodců, se odvolací soud při jejím řešení neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

V posuzovaném případě si smluvní strany v rozhodčí doložce ujednaly, že „spor bude projednávat a rozhodovat jeden rozhodce Mgr. Marie Pluhařová zapsaná v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR pod F č. 69 se sídlem Klatovská 515/169, Plzeň, a pro případ, že by se tímto rozhodcem z jakéhokoliv důvodu nestala, nebo by ztratila způsobilost k výkonu funkce rozhodce, rozhodce bude vybrán žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR podle ust. § 35a zrř.“ Nejvyšší soud ustáleně judikuje, že netransparentnost určení jen některých rozhodců ad hoc způsobuje (absolutní) neplatnost rozhodčí smlouvy (doložky) v celém rozsahu, i když se smluvní strany dohodly způsobem předpokládaným v ustanovení také na jednom nebo více rozhodcích jmenovitě. Okolnost, že o sporu účastníků rozhodl v rozhodčí smlouvě jimi určený rozhodce, je přitom nerozhodná. Požadavek transparentnosti je odůvodněn tím, že rozhodčí nález nebo usnesení vydané kterýmkoli z určených rozhodců by neměly trpět nedostatkem vykonatelnosti proto, že rozhodčí smlouva (doložka) je neplatná ( , c/ ) a rozhodce tak neměl pravomoc ve věci rozhodovat. Přijetí názoru o částečné neplatnosti ujednání o určení rozhodců ( obč. zák.) by vnášelo nejistotu do právních vztahů účastníků rozhodčího řízení, neboť vykonatelnost rozhodčího nálezu nebo usnesení by závisela na tom, který z rozhodců ad hoc o majetkovém sporu rozhodne (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 121/2011, a na něho navazující judikaturu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. , ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. , a ze dne 29. 6. 2015, sen. zn. ). V dané věci není důvodu odchylovat se při posouzení nastolené otázky od toho, jak ji vyřešil Nejvyšší soud ve shora uvedené - již ustálené - rozhodovací praxi.

Odkazy žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. , a ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. , nejsou pro řešení předložené otázky případné, jelikož se zabývaly jiným důvodem neplatnosti rozhodčí doložky, a v rozsudku ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. , Nejvyšší soud řešil otázku, zda rozhodce, který rozhodčí nález vydal na základě rozhodčí doložky - absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. - měl k tomu pravomoc, a od jejího vyřešení se pak odvíjející otázku, zda takto vydaný rozhodčí nález je způsobilým exekučním titulem ve smyslu exekučního řádu či nikoliv, a zda je namístě exekuci pro nepřípustnost podle zastavit.

Výtkou, že odvolací soud (ani soud prvního stupně) se nevypořádal s její námitkou, že usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. , bylo pro neúčelnost zastaveno trestní stíhání žalobkyně pro přečin úvěrového podvodu, kterého se dopustila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy, namítá, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K těmto vadám však dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ( ). Nejde totiž o otázky správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu (tj. o otázky, na jejichž řešení napadené rozhodnutí záviselo), nýbrž o otázky případné existence či neexistence vad řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. ).

Namítá-li žalovaná, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, jestliže přiznal ochranu žalobkyni, ačkoli svým jednáním při uzavírání předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru naplnila znaky trestného činu úvěrového podvodu, místo toho, aby její jednání shledal rozporným s dobrými mravy, pak ve vztahu k této otázce opomněla vylíčit přípustnost dovolání ve smyslu I v této části je tedy dovolání postiženo kvalifikovanou vadou neumožňující zabývat se předloženou otázkou.

Dovolací soud z výše uvedených důvodů dovolání odmítl ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné usnesení, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 16. 10. 2018

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu