Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 200/2017-B-1002

MSPH 77 INS 25623/201429 NSČR 200/2017-B-1002

USNESENÍ

Odůvodnění:

Ve věci vedené pod sp. zn. , , projednává Vrchní soud v Praze jako nadřízený soud námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Jarmily Hanuliakové (dále jen „J. H.“), kterou vznesl dlužník na zvláštním přezkumném jednání dne 31. října 2017 (B-724).

Podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze 3. listopadu 2017 (B-728) vnesl dlužník námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Františka Kučery (dále jen „F. K.“), který má podle rozvrhu práce odvolacího soudu rozhodovat o výše uvedené námitce podjatosti.

Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti F. K., spatřoval dlužník v tom, že věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. byla „přidělena v rozporu s platným právním řádem i spisovým řádem“. Z toho dovozoval, že soudce F. K. je nezákonným soudcem. Žádal nařídit ústní jednání, k němuž bude dlužník předvolán, a zrušit „všechna rozhodnutí Vrchního soudu v Praze“, neboť je vydali nezákonní soudci, kteří „v den rozhodování nedisponovali všemi podáními ve věci“, „s podáními je účelově manipulováno a není brán zřetel na jejich skutečný obsah a pojmenování“. Podle dlužníka je vyústěním popsané rozhodovací činnosti také usnesení č. j. , -257 (šlo o usnesení ze dne 29. září 2016, kterým Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení insolvenčního soudu o zjištění úpadku dlužníka a ustanovení insolvenčního správce).

Soudce F. K. ve vyjádření k námitce podjatosti (B-772) uvedl, že účastníky řízení a jejich zástupce osobně nezná, na výsledku řízení nemá zájem a nejsou mu známy žádné skutečnosti, jež by mohly vzbuzovat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Vyjádřil přesvědčení, že věc předložená insolvenčním soudem k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyně J. H. byla u Vrchního soudu v Praze zapsána do soudního oddělení 1 VSPH v souladu s rozvrhem práce platným k 31. říjnu 2017.

Podle , (dále jen „ “), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Ustanovení věty první pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení dlužníkanevypovídá (poměřováno , 2 a 4 ) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudce F. K. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pouhá skutečnost, že soudce F. K. rozhodoval jako člen senátu 1 VSPH o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka, kdy dlužník zřejmě není subjektivně spokojen s výsledkem tohoto odvolacího řízení, není důvodem pro vyloučení označeného soudce z projednání a rozhodnutí této věci.

Samotné rozhodování soudce v jiných věcech důvodem k jeho vyloučení být zásadně nemůže ( ); rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. ).

V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce F. K., který nemá (jak vyplývá z jeho vyjádření) k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Takový vztah nelze dovodit ani z argumentace dlužníka.

Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce F. K. nezakládá ani námitka, že tento soudce je v řízení o námitce podjatosti vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. nezákonným soudcem (že nadřízený soud je potud nesprávně obsazen). K tomu, že taková námitka není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, srov. v podrobnostech usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2012, sen. zn. .

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl, že v soudce Vrchního soudu v Praze F. K. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , ( věta první ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 9. 2018

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu