Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5452/2017

-161

USNESENÍ

Lékárna ALMA s. r. o.

M. Š.

, P., zastoupenému JUDr. Petrem Cardou, advokátem se sídlem ve Svitavách, Pod Věží 121/3, pro 350 694 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 7. 2017, č. j. -133, takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 7. 2017, č. j. -133,

se ruší

v části výroku I., jíž byl potvrzen výrok III. usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 20. 12. 2016, č. j. -112, ve znění doplňujícího usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 5. 1. 2017, č. j. -116, a to v rozsahu, v němž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce pro částku 317 832 Kč, dále

se ruší

usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 20. 12. 2016, č. j. -112, ve znění doplňujících usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 5. 1. 2017, č. j. -116, a ze dne 29. 8. 2017, č. j. -144, v části výroku III., jíž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce pro částku 317 832 Kč, a ve výroku IV. a v tomto rozsahu

se

věc

vrací

Okresnímu soudu ve Svitavách k dalšímu řízení; ve zbývající části

se

dovolání

odmítá

.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 20. 12. 2016, č. j. -112, zastavil částečně exekuci vedenou u téhož soudu a prováděnou u soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno-město, pod sp. zn. 030 EX 14805/15, v rozsahu 839 961 Kč (výrok I.), povinnému uložil zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 547 Kč do jednoho měsíce od právní moci usnesení (výrok II.). Doplňujícím usnesením ze dne 5. 1. 2017, č. j. -116, okresní soud doplnil toto usnesení o výrok III., kterým návrh povinného na úplné zastavení exekuce ve zbývající části zamítl. Okresní soud připomněl, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je takovým titulem pro výkon rozhodnutí, který sám o sobě oprávněnému nezakládá právní důvod pro přijetí vymáhaného plnění, není samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání. Nemá-li oprávněný podle hmotného práva na vymáhané plnění nárok, je dán důvod pro zastavení exekuce podle Poté uzavřel, že pohledávka oprávněné z titulu nevrácených záloh na provizi a provozní činnost, která byla povinným v notářském zápisu uznána ve výši 1 157 175 Kč, je důvodná co do částky 322 332 Kč. Vyšel ze zjištění, že v rámci trestního řízení oprávněná uvedla, že povinnému poukázala na účet jeho manželky částku 540 000 Kč, kterou měl povinný následně vyúčtovat. K vyúčtování nedošlo a nevyúčtovaná částka představovala celkem 322 332 Kč. Pokud jde o movité věci, uvedl, že s výjimkou čtyř kusů pneumatik v částce 4 618 Kč se povinnému nepodařilo prokázat, že oprávněné vrátil další movité věci, proto i exekuci vedenou pro částku 32 862 Kč považoval za oprávněnou. Exekuce bude (s ohledem na částečnou úhradu povinného ve výši 4 500 Kč před zahájením exekuce) nadále probíhat pro částku 350 694 Kč sestávající z částky 317 832 Kč z titulu nevrácených záloh na provizi a provozní činnost a z částky 32 862 Kč z titulu nevrácených movitých věcí.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. potvrdil (výrok I.). Současně okresnímu soudu uložil, aby doplňujícím usnesením rozhodl o náhradě nákladů řízení povinného za řízení o zastavení exekuce (výrok II.). Okresní soud dalším doplňujícím usnesením ze dne 29. 8. 2017, č. j. -144, doplnil původní usnesení o výrok IV. a uložil oprávněné nahradit povinnému k rukám jeho zástupce náklady řízení o zastavení exekuce ve výši 13 593 Kč.

Krajský soud dovodil, stejně jako soud prvního stupně, že pohledávka oprávněné obsažená v notářském zápise pod bodem „pohledávka z titulu nevrácené zálohy na provizi a provozní činnost“ je totožná s pohledávkou, která byla oprávněné přiznána v trestním řízení vedeném proti povinnému jako náhrada škody. Ze skutkové věty obsažené ve výroku trestního rozsudku (rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 12. 2. 2014, č. j. -340) je zřejmé, že povinný byl odsouzen za přečin zpronevěry, neboť si přisvojil cizí věc, a to finanční hotovost a zálohy, které mu byly poskytnuty oprávněnou. Důvod přiznání škody v trestním řízení je totožný s pohledávkou oprávněné z titulu nevrácené zálohy na provizi a provozní činnost, tedy bezdůvodným obohacením, které se povinný zavázal zaplatit oprávněné v notářském zápise. Skutečnost, že se tyto částky neshodují, není v celém rozsahu důvodem pro zastavení exekuce, neboť pouze v části měla pohledávka oprávněné z titulu nevrácených záloh na provizi a provozní činnost hmotněprávní opodstatnění, a to v rozsahu, ve kterém byl tento nárok přiznán v trestním řízení. Pokud se jedná o nezaplacení kupní ceny za movité věci, samotným vrácením věci nezaniká povinnost zaplatit kupní cenu; k tomu je zapotřebí ještě odstoupení od smlouvy či jiné právní jednání, ze kterého je zřejmé, že zanikla povinnost kupní cenu zaplatit. Ztotožnil se současně se závěrem okresního soudu, že povinnému se ani nepodařilo prokázat, že s výjimkou čtyř pneumatik jiné movité věci oprávněné vrátil.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu ve výroku I. dovoláním. Namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž podle jeho názoru se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky procesního práva, zda v případě, že exekuce je vedena na základě exekučního titulu, který je neplatný (neúčinný), je důvodem nezastavení exekuce skutečnost, že stejná pohledávka je přiznána jiným exekučním titulem, pro který však tato konkrétní exekuce vedena není. Poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2009, sp. zn. , v němž dovolací soud řešil otázku neúčinného exekučního titulu (exekuce byla nařízena na základě předběžného opatření, které zaniklo) a dospěl k závěru, že je třeba exekuci zastavit. Rozhodnutí je použitelné i v souzené věci, kdy odvolací soud nevyvrátil námitku povinného, že notářský zápis – exekuční titul – je neplatný (neúčinný). Pokud jde o platnost uznání dluhu ve vztahu k „nevrácené záloze na provizi a provozní činnost v částce 1 157 175 Kč“, je podle jeho názoru toto uznání zřejmě neplatné pro neurčitost. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „“.

Dovolání je přípustné, protože odvolací soud se při posuzování náležitostí notářského zápisu o dohodě se svolením k vykonatelnosti jako exekučního titulu odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je i důvodné.

Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , , b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Takové vady se však ze spisu nepodávají.

V souzené věci je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, sepsaný dne 25. 8. 2011 notářkou JUDr. Janou Benkovou, se sídlem v Benešově, N 195/2011, NZ 173/2011, podle něhož jeho účastníci M. Š. jako dlužník a osoba povinná a obchodní společnost Lékárna ALMA s. r. o. jako věřitelka a osoba oprávněná shodně prohlásili, že věřitelka má za dlužníkem:

- pohledávku z titulu neuhrazené kupní ceny za osobní automobil KIA CEE'D ve výši 315 980 Kč [část I. článek první písm. a) notářského zápisu],

- pohledávku z titulu neuhrazené kupní ceny za movité věci v celkové výši 37 480 Kč [specifikované v části I. článku prvním písm. b)],

- pohledávku z titulu nevrácené zálohy na provizi a provozní činnost v částce 1 157 175 Kč [část I. článek první písm. c)].

Dlužník uznal svůj závazek vůči věřitelce v celkové výši 1 510 635 Kč z titulu neuhrazených pohledávek uvedených v článku prvním písm. a), b) a c) notářského zápisu co do důvodu a výše (část I. článek druhý) a tento závazek se zavázal uhradit věřitelce ve čtyřech splátkách ve výších uvedených v notářském zápise a v době tam uvedené, a to pod ztrátou výhody splátek (část I. článek třetí). V části II. notářského zápisu účastníci uzavřeli dohodu, kterou svolili k vykonatelnosti notářského zápisu, v níž se dlužník zavázal splnit pohledávku věřitelce ve výši 1 510 635 Kč na základě uznání závazku a dohody o jeho plnění, obsažených v části I. notářského zápisu, a svolil k tomu, aby v případě, že svůj závazek ve sjednané době nesplní, byl notářský zápis titulem pro výkon rozhodnutí (exekuci).

Notářský zápis o dohodě se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), je exekučním titulem podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Exekučním titulem se stává tehdy, obsahuje-li jednak náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech (jednáních) v a násl. notářského řádu a dále, jedná-li se o notářský zápis o dohodě, obsahuje-li dohoda náležitosti stanovené v notářského řádu. Dohoda účastníků musí obsahovat a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d) předmět plnění, e) dobu plnění a f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

Samotná dohoda sepsaná podle § 71b odst. 2 notářského řádu nemá hmotněprávní povahu; její opodstatnění tkví výlučně v exekučních poměrech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. ). Hmotněprávní úkon nepatří k obsahovým náležitostem notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, neznamená to však, že v něm nemůže být obsažen. Nemá-li oprávněný na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je dán důvod k zastavení exekuce podle (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2016, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že úvahám o tom, zda oprávněný má či nemá nárok na vymáhané plnění podle hmotného práva, musí předcházet závěr, že notářský zápis obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem. V daném případě – s ohledem na dovolací námitky – že dohoda obsahuje skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá (právní důvod).

Odvolací soud se však otázkou, zda notářský zápis má všechny náležitosti, nezabýval. Nezjišťoval, zda dohoda ve smyslu § 71b odst. 2 notářského řádu obsahuje zákonem předepsané náležitosti.

Náležitosti dohody je třeba odvíjet od části I. notářského zápisu (Uznání závazku a dohody o jeho plnění) článku prvního. Podle něho má věřitelka za dlužníkem mj. pohledávku z titulu nevrácené zálohy na provizi a provozní činnost v částce 1 157 175 Kč.

Požadavek na vymezení skutečností, na nichž se pohledávka či právní nárok zakládá, neznamená, že tyto skutečnosti musí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností. Postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. . Z notářského zápisu musí být objektivně, tzn. jednoznačně a určitě (a to i z pohledu třetích – od smluvních stran notářského zápisu odlišných – osob) zřejmý důvod plnění. Jinak řečeno, z notářského zápisu musí být objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě určité plnění poskytnout a na základě jakého právního důvodu tak má učinit, přičemž tento právní důvod by neměl být zaměnitelný s jiným právním důvodem. Úsudek, zda je tato náležitost řádně vymezena, je třeba učinit s ohledem na celý obsah notářského zápisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. ).

Skutečností, na níž se má pohledávka zakládat v projednávané věci, je podle notářského zápisu „nevrácená záloha na provizi a provozní činnost v částce 1 157 175 Kč“. Takto vymezené skutečnosti však nelze považovat za objektivně seznatelné, ani určité. Není zřejmé – a to ani z kontextu celého notářského zápisu – na základě jakého konkrétního právního důvodu má povinný plnit, z jakého titulu mu byla poskytnuta záloha (na základě čeho by povinnému vzniklo právo na provizi, o jakou provozní činnost se mělo jednat), chybí přesné a objektivně (z pohledu třetích osob) nezaměnitelné vymezení právního vztahu (např. označení smlouvy, datum jejího uzavření, konkrétní popis vykonávané činnosti apod.), jinak řečeno právní důvod není dostatečně (jednoznačně a určitě) vymezen. Lze dodat, že určitost závazku nelze ztotožňovat pouze s jeho výší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu není z výše uvedeného důvodu správné, Nejvyšší soud je v odpovídajícím rozsahu zrušil ( ). Protože důvody pro zrušení rozhodnutí odvolacího soudu platí též na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud v uvedené části i je, včetně navazujícího nákladového výroku, a věc vrátil Okresnímu soudu ve Svitavách k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (243g odst. 1 věta první ve spojení s téhož zákona).

Směřovalo-li dovolání povinného i proti té části rozhodnutí odvolacího soudu, v níž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ohledně vymáhání částky 32 862 Kč (týkající se movitých věcí, včetně souvisejícího výroku o náhradě nákladů státu), dovolací soud dovolání v této části odmítl, neboť jej povinný nijak nezdůvodnil a nevymezil jeho přípustnost.

O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o ní bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. exekučního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 8. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová Ph.D.

předsedkyně senátu