Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5319/2017-104

20 Cdo 5319/2017-104

U S N E S E N Í

REUNION, spol. s r.o.

J. P.

, 2)

I. P

Š., 3)

N. W.

, B., zastoupené Mgr. Bc. Janou Dlouhou, advokátkou se sídlem ve Velkém Meziříčí, Hornoměstská č. 357/25, 4)

R. W.

, B., a 5)

EKONOMSPED, s. r. o. v likvidaci,

se sídlem v Brně, Hlinky č. 138/27, identifikační číslo osoby 26885352, pro 670 577 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání povinné 3) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2017, č. j. -80, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2017, č. j. -80, a usnesení Okresního soudu Brno-venkov, ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53,

se zrušují

a věc

se vrací

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 15. června 2011, č. j. -12, nařídil na základě notářského zápisu ze dne 19. února 2010, č. NZ 152/2010, N 171/2010, sepsaného JUDr. Přemyslem Kalousem, notářem se sídlem v Brně, Brandlova č. 4 (dále jen „notářský zápis“), na majetek povinných exekuci k uspokojení pohledávky původní oprávněné, společnosti D. S. Leasing, a. s., se sídlem v Brně, Pražákova č. 1008/68, identifikační číslo osoby 48909238, ve výši 670 577 Kč s příslušenstvím a nákladů exekuce a nákladů oprávněné, které budou v průběhu řízení stanoveny, provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Exekutorský úřad Brno-město (dále jen „soudní exekutor“).

Usnesením ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53, Okresní soud Brno-venkov návrh povinné 3) ze dne 29. října 2015 na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 15. června 2011, č. j. -12, zamítl. Dospěl k závěru, že v notářském zápisu sice absentuje přímé ujednání o tom, že by povinné osoby svolily k vykonatelnosti tohoto zápisu. Povinní v notářském zápisu toliko souhlasili s tím, aby pohledávka ve výši 690 577 Kč včetně v notářském zápisu konkrétně specifikovaného příslušenství byla v případě nezaplacení v dohodnutých termínech přímo vykonatelná ve smyslu ustanovení „ v platném znění“. Z tohoto ujednání lze ovšem souhlas povinných osob k přímé vykonatelnosti zápisu ve smyslu ustanovení , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném od 1. července 2009 do 31. prosince 2012 (dále jen „notářský řád“), vyvodit.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. května 2017, č. j. -80, jednak usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53, byl-li jím zamítnut návrh povinné 3) na zastavení exekuce v části, ve které byl opírán o tvrzení, že notářský zápis neobsahuje doložku o přímé vykonatelnosti, potvrdil, a dále usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53, byl-li jím zamítnut návrh povinné 3) na zastavení exekuce v části, ve které byl opírán o tvrzení, že notářský zápis povinná 3) nepodepsala, zrušil a věc ve zrušené části vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud se v otázce případné absence dohody stran notářského zápisu o jeho přímé vykonatelnosti zcela ztotožnil se závěry soudy prvního stupně, které považoval za správné. Rovněž však uvedl, že pokud soud prvního stupně zamítl návrh povinné 3) na zastavení exekuce, aniž by se ve svém rozhodnutí vypořádání s argumentací povinné 3), podle které byl notářský zápis sepsán na základě „padělané“ plné moci, je v této části usnesení soudu prvního stupně nepřezkoumatelné a bylo proto na místě jej zrušit a věc v daném rozsahu vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná 3) v části, v níž odvolací soud usnesení Okresního soudu Brno-venkov, ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53, potvrdil, dovoláním, v kterém namítá, že odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, nesprávně posoudil absenci dohody o přímé vykonatelnosti v notářském zápisu. Z ustanovení § 71b odst. 2 notářského řádu podle dovolatelky vyplývá, že součástí notářského zápisu musí být dohoda o přímé vykonatelnosti, tzn., musí v něm být prohlášení povinné osoby o vykonatelnosti zápisu. Takovou dohodu notářský zápis neobsahuje. Povinní v notářském zápisu svolili toliko k vykonatelnosti „pohledávky“. Toto prohlášení ovšem není způsobilé vyvolat přímou vykonatelnost exekučního titulu. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud výrok I. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2017, č. j. -80, ve spojení s usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, a po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou při splnění podmínek uvedených v ustanoveních , 4 a , se nejprve zabýval přípustností dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatelka zpochybnila závěr odvolacího soudu, podle kterého souhlas povinných osob s přímou vykonatelností v notářském zápisu specifikované pohledávky včetně příslušenství podle ustanovení v platném znění lze v kontextu posuzovaného notářského zápisu považovat za prohlášení povinných osob o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu podle ustanovení notářského řádu. Vzhledem k tomu, že dovolatelkou předestřená otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, dospěl Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), k závěru, že dovolání povinné 3) je z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle ustanovení přípustné.

Podle ustanovení § 71b odst. 1 a 2 notářského řádu 1) notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní; 2) dohoda účastníků musí obsahovat a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d) předmět plnění, e) dobu plnění,

f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu

.

Podle ustanovení , které se vztahuje k výkonu rozhodnutí podle , se ustanovení až 271 použije s výjimkou a 3 i na výkon notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona (pozn. notářského řádu).

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu (pozn. notářského řádu) považuje za exekuční titul i ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“), vztahující se k exekučnímu řízení podle exekučního řádu.

V předmětném notářském zápisu je v čl. III kromě jiného uvedeno „AUTO H. B., spol. s r.o. jako dlužník a osoba povinná a J. P., I. P., N. W., R. W. a obchodní společnosti EKONOMSPED, s. r. o. jako ručitelé – dlužníci a osoby povinné souhlasí společně a nerozdílně s tím, aby pohledávka D. S. Leasing, a. s., jako věřitele a osoby oprávněné z titulu Kupní smlouvy č. 93/01/05 ze dne 23. 10. 2009 ve výši 690.577,- Kč, slovy: šest set devadesát tisíc pět sedmdesát sedm korun českých, včetně sjednaného úroku ve výši 7% z částky 690.577,- Kč ve výši 113.501,- Kč, slovy: jedno sto třináct tisíc pět set jedna korun českých a úroku z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti té které splátky do zaplacení v případě jejich nezaplacení v termínech shora uvedených byla přímo vykonatelná ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů“.

Pro posuzovanou věc je právně významná otázka, zda obstojí jako řádný exekuční titul takový notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, v němž je prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu ve smyslu ustanovení § 71b odst. 2 písm. f) notářského řádu vymezeno jako souhlas povinných osob s vykonatelností pohledávek vymezených v notářském zápisu, nebo zda je nezbytné, aby povinné osoby v notářském zápisu skutečně výslovně prohlásily, že poskytují svolení k vykonatelnosti zápisu jako takového.

Nejvyšší soud již dříve konstatoval, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu je titulem pro exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, splňuje-li formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené zejména v ustanovení § 62 a násl. notářského řádu, tedy jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z judikatury Nejvyššího soudu dále plyne, že nelze striktně trvat na tom, aby náležitosti notářského zápisu podle ustanovení § 71b odst. 2 notářského řádu byly v notářském zápisu detailně popsány, případně popsány výhradně opisem zákonné dikce. Postačí, pokud je z notářského zápisu objektivně, tzn., jednoznačně a určitě a to i z pohledu třetích od smluvních stran notářského zápisu odlišných osob, zřejmý mimo jiné důvod, předmět a doba plnění, tj., pokud je z notářského zápisu objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě určité plnění poskytnout a na základě jakého právního důvodu tak má učinit, přičemž tento právní důvod by neměl být zaměnitelný s jiným právním důvodem. Úsudek, zda konkrétní náležitost notářského zápisu je v zápisu řádně vymezena, je třeba učinit s ohledem na celý obsah notářského zápisu, nikoliv jen na základě jedné nepřesnosti, která sama o sobě nezpůsobuje nejistotu o tom, že posuzovaná náležitost byla jednoznačně (i z pohledu třetích osob) vymezena (k tomu srovnej například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2016, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. ).

Součástí posuzovaného notářského zápisu byl i souhlas povinných osob s vykonatelností pohledávek vymezených v notářském zápisu pro případ, že tyto nebudou včas a řádně zaplaceny. Přestože uvedené prohlášení povinných není zcela v souladu s dikcí ustanovení § 71b odst. 2. písm. f) notářského řádu, lze jej pro účely posouzení formálních náležitostí notářského zápisu považovat za dostačující, neboť z něj jednoznačně, tj. nade vší pochybnost, a to i ve vztahu ke třetím osobám vyplývá, že vykonatelným se za podmínek stanovených v notářském zápisu má stát přímo notářský zápis nikoliv jen samotné v zápisu vymezené pohledávky, který má ve smyslu ustanovení (event. ustanovení ex. řádu) plnit funkci exekučního titulu. Opačný výklad by byl přepjatě formální.

Z výše uvedeného proto vyplývá, že závěr odvolacího soudu (stejně jako soudu prvního stupně), podle kterého lze v kontextu posuzovaného notářského zápisu považovat souhlas povinných osob s vykonatelností pohledávek vymezených v notářském zápisu za prohlášení povinných osob o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu podle ustanovení § 71b odst. 2 písm. f) notářského řádu, je správný. Dovolání povinné 3) tak v tomto směru sice je přípustné, nikoliv však důvodné.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Povinná 3) dovoláním napadla toliko výrok I. usnesení odvolacího soudu, s ohledem na přípustnost dovolání z pohledu dovolatelkou namítané otázky však Nejvyšší soud mohl přihlédnout i k jiným vadám řízení ( ).

Odvolací soud v dovolání napadeném rozhodnutí jednak usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53, byl-li jím zamítnut návrh povinné 3) na zastavení exekuce v části, ve které byl opírán o tvrzení, že notářský zápis neobsahuje doložku o přímé vykonatelnosti, potvrdil (výrok I.), a dále usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. ledna 2016, č. j. -53, byl-li jím zamítnut návrh povinné 3) na zastavení exekuce v části, ve které byl opírán o tvrzení, že notářský zápis nepodepsala, zrušil a věc ve zrušené části vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (výrok II.). Návrh na zastavení exekuce povinné 3) ze dne 29. října 2015, i když je odůvodněný několika důvody, je však třeba posuzovat jako celek a jako o celku o něm má být rozhodováno. Jestliže odvolací soud svým rozhodnutím usnesení soudu I. stupně o jediném návrhu na zastavení exekuce povinné 3) potvrdil a současně s tím usnesení soudu I. stupně rovněž (pro určitou část jeho odůvodnění) zrušil, zatížil tím řízení vadou, která mohla mít (v daném případě opravdu má) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že dovolací soud neshledal podmínky pro změnu napadeného rozhodnutí (dosavadní výsledky řízení neumožňují o věci rozhodnout), napadené usnesení bez jednání ( věta první ) v celém svém rozsahu zrušil ( ve spojení s ustanovením ). Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i jeho rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( věta první ). V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne o návrhu jako celku, respektive se bude zabývat i dalšími dovolatelkou namítanými důvody zastavení exekuce, a rozhodne o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ), případně o nich rozhodne soudní exekutor ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 1. 2018

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu