Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2469/2018

22 Cdo 2469/2018-168

USNESENÍ

Z. V.

D. K.

, zastoupené JUDr. Václavem Kalinou, advokátem se sídlem v Písku, Heydukova 101/2, o vydání koně, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. února 2018, č. j. -149,

takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Návrh na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. února 2018, č. j. -149,

se zamítá

.

III. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Písku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 8. 2017, č. j. -131, uložil žalované povinnost vydat žalobci koně M., do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 1. 2. 2018, č. j. -149, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které považuje za přípustné podle , když má za to, že má být o věci rozhodnuto jinak než odvolacím soudem, protože odvolací soud nesprávně posoudil právní otázku. Nesouhlasí s tím, že se jí nepodařilo prokázat, že spolu s bývalým manželem a se žalobcem uzavřeli kupní smlouvu o prodeji koně M., neboť za tohoto koně její bývalý manžel neodpracoval dohodnutý rozsah hodin na pracích ve prospěch žalobce; tento závěr je v rozporu se základní zásadou uzavírání smluv. Smlouva měla být naplněna předáním koně a odpracováním hodin na základě smlouvy o dílo ve prospěch žalobce, k čemuž došlo 18. 3. 2012. Žalovaná blíže rozebírá okolnosti případu a je přesvědčena, že došlo k uzavření kupní smlouvy, neboť byly všechny podmínky smlouvy splněny. Poukazuje též na zásady společného jmění manželů. Žalobce si svými tvrzeními protiřečil a ta ani neodpovídají tomu, co zjistil soud prvního stupně. Otázka vzniku a uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem, žalovanou a jejím bývalým manželem, pak z provedených důkazů a z logiky věci, která nepochybně byla pominuta, je základní otázkou, kterou by měl dovolací soud vyřešit a posoudit jinak než soudy nižších stupňů. Rozhodnutí odvolacího soudu nemůže obstát, neboť bylo vydáno na základě procesního pochybení spočívajícího v nesprávném postupu obou stupňů podle Žalovaná nebyla ve věci pasivně věcně legitimována, neboť za trvání manželství byl kůň M. darován jejich dceři. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, současně navrhuje odklad právní moci napadeného rozsudku do doby vydání rozsudku dovolacího soudu.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

V posuzovaném případě není dovolání přípustné již z toho důvodu, že dovolatelka v dovolání toliko uvádí výhrady proti rozsudku odvolacího soudu, nevymezila však v souvislosti s nimi řádně otázku přípustnosti dovolání, jak požaduje judikatura dovolacího soudu i soudu ústavního. Konkrétně dovolatelka vyjadřuje nesouhlas se závěrem o neuzavření kupní smlouvy, svými výhradami však zůstává v rovině skutkové, případně ve vyjádření obecného nesouhlasu, který dovolací přezkum vylučuje. Obdobně výhrada proti pasivní věcné legitimaci a námitka porušení ustanovení o společném jmění manželů zůstávají na úrovni obecného vyjádření nesouhlasu bez řádně provedené právní argumentace, která by závěry odvolacího soudu mohla vskutku náležitě zpochybnit. Rovněž výhrada proti procesu dokazování je vedena v obecné rovině, nadto žalovaná zůstává toliko na úrovni vytýkání procesní vady, nijak nesměřuje k výhradě proti nesprávnému právnímu posouzení otázky procesního práva, pročež takovou námitkou (pokud by byla náležitě uplatněna) by se mohl dovolací soud zabývat až tehdy, když by shledal dovolání přípustné z jiného důvodu [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. , nebo ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)].

Pro úplnost lze dodat, že žalovaná se dovolává v zákoně neuvedeného důvodu přípustnosti dovolání, neboť shledává-li dovolatelka přípustnost v tom, že má být rozhodnuto jinak, než rozhodly soudy nižších stupňů, má zjevně na mysli, že má být rozhodnuto naopak; tento důvod však významově neodpovídá žádnému z důvodů přípustnosti dovolání podle [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. , a ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. (dostupná na www.nsoud.cz)].

V této souvislosti lze připomenout, že má-li být dovolání přípustné podle proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu jen tehdy, je-li z dovolání patrno, od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má – podle mínění dovolatele – dovolací soud odchýlit [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)].

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalované přípustným, podle je odmítl.

Vzhledem k tomu, že nebylo dovolání shledáno přípustným, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. (dostupná na www.nsoud.cz)], a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. (dostupný na http://nalus.usoud.cz)].

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 8. 2018

Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu