Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 597/2018

22 Cdo 597/2018-210

USNESENÍ

I. K.

,

zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Vlčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Severovýchodní II 564/12, proti žalované

M. Č.

,

zastoupené Mgr. Tomášem Pavlem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 547, o přikázání stavby do vlastnictví majitele pozemku za náhradu 900 000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 22. 9. 2017, č. j. -184, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce Mgr. Tomáše Pavla.

Stručné odůvodnění ( ):

Původní žalobce Z. Š. se žalobou domáhal, aby nemovitá věc (kozlín) v jeho vlastnictví, postavená na pozemku žalované, byla přikázána do vlastnictví žalované, a to za jednorázovou náhradu ve výši 900 000,- Kč. Nárok opřel o ustanovení , . Žalovaná namítala, že nemovitá věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů, a zároveň, že postup navržený žalobcem není možný.

Okresní soud v Chrudimi („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 5. 2016, č. j. -106, zamítl žalobu, kterou se žalobce Z. Š. domáhal toho, aby „žalované byla do výlučného vlastnictví přikázána stavba zapsaná v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro P. k., katastrální pracoviště Ch. pro katastrální území a obce L. na listu vlastnictví, jako zemědělská stavba bez č.p./č.e., umístěná na pozemku p. č. st. s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci za tuto stavbu 900.000,-- Kč.“ (výrok I.). Uložil žalobci povinnost uhradit žalované náklady řízení ve výši 12 720,70 Kč (výrok II.).

Vzhledem k úmrtí původního žalobce Z. Š. rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích („odvolací soud“) usnesením ze dne 9. 1. 2017, č. j. -145, že v řízení bude pokračovat s procesní nástupkyní žalobce I. K. (současná žalobkyně). Ta vzala žalobu v plném rozsahu zpět. Žalovaná se zpětvzetím souhlasila a požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 22. 9. 2017, č. j. -184, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.). Uložil žalobkyni, aby nahradila žalované náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 67 533,73 Kč a náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 32 198,10 Kč (výroky II. a III.). Rozhodl také o vrácení části zaplaceného soudního poplatku z odvolání žalobkyni (výrok IV.).

Proti výrokům II. a III. usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně („dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení – napadené rozhodnutí podle jejího názoru závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení podle

Obsah rozsudků obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastnicím známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Podle musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu (či jeho části) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. .

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti tedy již nestačí, aby dovolatelka jen uvedla, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu, resp. aby uvedl svůj právní názor; je – v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení - třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Protože v dovolacím řízení se uplatňuje zásada projednací, je povinností dovolatelky nejen uvést dovolací důvod (proč považuje právní posouzení věci za nesprávné), ale především vymezit důvod přípustnosti dovolání (to výslovně stanoví ). Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž vyjádření nesouhlasu musí být kvalifikované (k tomu viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , a další judikaturu tam citovanou). Teprve řádné vymezení důvodu přípustnosti dovolání vytváří předpoklad k tomu, aby se dovolací soud zabýval otázkou, zda důvod přípustnosti je opravdu dán, a v kladném případě přezkoumal důvodnost dovolání.

Spatřuje-li dovolatelka přípustnost dovolání v tom, že „napadený rozsudek závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popřípadě že jde o otázku, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud řešena“, musí být z dovolání zřejmé, při řešení kterých otázek hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a v čem spočívá odchýlení od judikatury dovolacího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. , a řadu dalších rozhodnutí).

Obsahové vymezení důvodu přípustnosti dovolání je jeho obligatorní náležitostí. V daném případě dovolatelka svoji argumentaci vystavěla pouze na vlastním právním názoru. Ačkoliv uvádí, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétní rozhodovací praxi, od které se měl odvolací soud odchýlit, neoznačila, a dovolacímu soudu taková rozhodnutí nejsou známa. Dovolatelka ani nevymezuje právní otázku, při jejímž řešení odvolací soud judikaturu dovolacího soudu nerespektoval. Pouhé vlastní právní hodnocení věci nezakládá vymezení důvodu přípustnosti dovolání. Dovolání tak nesplňuje zákonné náležitosti, neboť důvod přípustnosti není řádně vymezen.

Protože v dané věci nebyl důvod přípustnosti dovolání řádně vymezen (srov. ), a dovolání tak trpí vadou, pro kterou v dovolacím řízení nelze pokračovat, Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto usnesením, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.

V Brně dne 27. 6. 2018

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu