Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3893/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce A. P., zastoupeného JUDr. Milošem Holasem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Urxova 458/8, proti žalované Česká pojišťovna a.s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, identifikační číslo osoby 45272956, zastoupené Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Pod křížkem 428/4, o zaplacení 332.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2013, č. j. -143, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dalších 168.150,- Kč s příslušenstvím v tomto výroku blíže specifikovaným (první výrok), ve výroku IV. jej potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky a vůči státu (třetí a čtvrtý výrok).

Proti výroku I., III. a IV. rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání s tím, že jeho přípustnost dovozuje z ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Uvádí, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Pro dovolací řízení v této věci je pak rozhodný v aktuálním znění (účinném od 1. ledna 2013), což se podává z bodů 1. a 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Podle (ve spojení s , 3) dovolací soud dovolání odmítl, neboť má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, jimiž se odvolací řízení končí, upravuje a , náležitosti dovolání pak

Podle může být dovolacím důvodem jen nesprávné právní posouzení věci. K náležitostem dovolání patří mj. i vymezení důvodu dovolání (), tj. z dovolání musí vyplývat, které otázky hmotného či procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, vyřešil odvolací soud chybně, a proč tyto závěry považuje dovolatel za nesprávné. Dovolatel musí ( ) rovněž uvést v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v považuje za splněné.

Nic z toho však dovolatelka v dovolání ze dne 5. srpna 2013 neuvedla. Dovolání neobsahuje ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení (dovolatelka neuvádí, v čem by měla spočívat nesprávnost právního posouzení věci, na kterém je napadené rozhodnutí založeno), ani údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ).

Požadavek, aby dovolatelka v dovolání uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Spatřuje-li dovolatelka přípustnost dovolání v tom, že „napadený rozsudek závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, musí být z dovolání zřejmé, při řešení kterých otázek hmotného nebo procesního práva se odvolací soud (dle mínění dovolatelky) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a od které konkrétní judikatury dovolacího soudu se odvolací soud odchýlil. Tomuto požadavku dovolatelka nedostála.

Uvedené nedostatky přitom nebyly odstraněny doplněním dovolání ze dne 24. září 2013 (doručeným téhož dne soudu prvního stupně), neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), uplynula dne 5. srpna 2013. Jedná se přitom o takové vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. prosince 2013

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu