Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1/2017

29 Cdo 1/2017-182

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně DEKTRADE a. s., se sídlem v Praze 10, Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, identifikační číslo osoby 48 58 98 37, zastoupené Mgr. Michalem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Dejvická 306/9, PSČ 160 00, proti žalovanému Š. V., zastoupenému Mgr. Michaelou Sigmundovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 5, Radlická 2000/3, PSČ 150 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. dubna 2016, č. j. -144, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 10. listopadu 2014, č. j. -87, Městský soud v Praze ponechal v platnosti ve vztahu k žalovaným Š. V. a V. M. směnečný platební rozkaz ze dne 13. května 2014, č. j. -21, jímž původně uložil žalovaným [1) STAVOUNIVERZÁL, s. r. o., se sídlem v Kysuckém Novém Mestě, Cesta do Rudiny 2262, Slovenská republika (dále jen „společnost“), 2) Š. V. a 3) V. M.], aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni (DEKTRADE a. s.) částku 941.433,- Kč s 6% úrokem od 3. února 2014 do zaplacení, (směnečnou) odměnu 3.138,-Kč a náhradu nákladů řízení.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného (Š. V.) rozsudkem ze dne 28. dubna 2016, č. j. -144, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud − odkazuje na skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně a vycházeje z ustanovení a , , a z ustanovení čl. I. , , , a 2 a , zákona směnečného a šekového (dále jen „ “) – dospěl k závěrům, podle nichž:

1) Směnku, o jejímž zaplacení rozhodl soud prvního stupně směnečným platebním rozkazem (dále jen „sporná směnka“), vystavil dne 25. dubna 2012 v Brně výstavce (STAVOUNIVERZÁL, s. r. o., odštěpný závod, Frýdlant nad Ostravicí); zavázal se zaplatit žalobkyni dne 2. února 2014 směnečnou sumu 941.433,- Kč. Za zaplacení směnky převzali směnečné rukojemství Š. V. a V. M. (podle obsahu směnky jednatelé společnosti). Jelikož je na sporné směnce uvedeno jako místo vystavení Brno, řídí se „forma sporné směnky, zahrnující i platnost samotné y a platnost prohlášení jednotlivých směnečných dlužníků“, českým právem.

2) Vzhledem k závěrům obsaženým v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2008, sp. zn. , není opodstatněná námitka „neplatnosti ujednání o vydání směnky a neplatnosti rukojemského závazku žalovaného“ z důvodu nesouhlasu jeho manželky.

3) Námitka nedostatku právní subjektivity výstavce sporné směnky [i kdyby byla opodstatněná proto, že výstavcem je osoba nezpůsobilá se směnečně zavazovat (organizační složka podniku)], případně skutečnost, že by podpis výstavce nezavazoval, by neměly vliv na platnost závazku ostatních osob na směnce podepsaných, tj. ani na platnost rukojemského závazku žalovaného.

4) Nebylo povinností žalobkyně prokazovat žalovanému, že nastaly okolnosti opravňující žalobkyni k vyplnění chybějících náležitostí (blanko)směnky. Žalovaný (jako jeden z jednatelů společnosti), jejíž závazky byly (blanko)směnkou zajištěny, si musel být vědom toho, že žalobkyni vzniklo právo (blanko)směnku vyplnit.

5) Není významná ani námitka „nedostatku oprávnění M. H. „jednat při uzavření ujednání o vydání (blanko)směnky“ za žalobkyni, když „pro uzavření směnečné smlouvy není zákonem předepsána žádná forma a obsah ujednání žalovaného jako jednoho ze směnečných avalistů se žalobkyní o důvodu vystavení sporné směnky je dostatečně zřejmý z prohlášení avalisty ze dne 25. dubna 2012“.

6) Skutečnost, že na společnost „byl prohlášen konkurs“, je v poměrech mezi žalobkyní a žalovaným nevýznamná, když jednotliví na směnce podepsaní dlužníci mají zcela samostatné postavení, a majitel může žádat veškeré plnění po kterémkoli z nich.

Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , (dále jen „ “), Nejvyšší soud jako nepřípustné odmítl podle ustanovení

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které bylo dovoláním zpochybněno, respektuje ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které:

1) K převzetí závazku jen jedním z manželů není zapotřebí souhlasu druhého manžela (srov. např. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 108/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a pro poměry převzetí rukojemského závazku ze směnky důvody usnesení ze dne 27. dubna 2016, sp. zn. ).

2) Směnečný rukojmí je přímým dlužníkem ze směnky (k tomu srov. např. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2015, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 103/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek − dále jen „R 103/2016“, jakož i rozsudky ze dne 8. června 2010, sp. zn. a ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. ). Z jeho postavení jako dlužníka samostatného (čl. I. , jakož i důvody rozsudku ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) je zjevné, že jeho závazek je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy.

3) (Blanko)směnka se stává směnkou (za předpokladu, že po vyplnění bílých míst má kvalitu směnky) až vyplněním, odtud teprve vznikají práva směnečná, a to se zpětnými účinky (ex tunc). Srov. R 103/2016.

V poměrech dané věci tak práva žalobkyně ze směnky vznikla k datu vystavení (blanko)směnky, tj. k datu 25. dubna 2012. Přitom přechodné ustanovení , (dále jen „o. z.“), nelze vykládat tak, že by způsobovalo (umožňovalo) pravou zpětnou účinnost ustanovení až o. z. na dříve (do 31. prosince 2013) vzniklé právní vztahy (poměry). K tomu viz rozsudek ze dne 16. června 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2016 Sbírky soudních rozhodnutí stanovisek.

4) Břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu tíží žalovaného (srov. opět důvody R 103/2016, včetně judikatury tam zmíněné).

5) Nedostatek zmocnění jednající osoby, respektive překročení zmocnění jednající osoby, se může dovolat pouze ten, k jehož ochraně je možnost zprostit se povinnosti vyplývající z právního úkonu takovou osobou učiněného, tj. ten, za koho byl úkon učiněn (viz rozsudek ze dne 25. října 2005, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2006, pod číslem 1, a rozsudek ze dne 29. srpna 2007, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 49/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 22. srpna 2006, sp. zn. , jakož i usnesení ze dne 30. června 2016, sp. zn. ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta poslední ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 6. 2018

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu