Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 48/2016

29 Cdo 48/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně J. P., zastoupené JUDr. Irenou Kroulíkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 8, Do Rybníčků 824/3, PSČ 184 00, proti žalovanému Ing. M. P., zastoupenému Mgr. Janem Pacovským, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 433/10, PSČ 120 00, o určení neplatnosti směnečného rukojemství, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. června 2015, č. j. -124, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 28. listopadu 2013, č. j. -82, ve znění usnesení ze dne 11. dubna 2014, č. j. -97, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že „aval učiněný žalovaným na směnce vystavené dne 13. února 2008 společností HALSEY INTERNATIONAL LTD., se sídlem Blake Building, Suite 306, Corner of Eyre & Hutson Street, P.O. Box 2670, Belize City, Belize, na řad společnosti CALPIT CONSULTANTS CORP., se sídlem v Blake Building, Suite 306, Corner of Eyre & Hutson Street, P.O. Box 2670, Belize City, Belize, znějící na částku 100.000.000 Kč, splatné dne 31. prosince 2009 v Praze, Vodičkova 710/31, PSČ 110 00, u společnosti Schaffer & Partner s. r. o., je neplatný“ (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem – co do závěru, že k převzetí závazku jen jedním z manželů není zapotřebí souhlasu druhého manžela – zcela odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. K tomu srov. zejména usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2012, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 108/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a v něm citovanou další judikaturu dovolacího soudu. Shodný závěr je pak zastáván rovněž odbornou literaturou, k tomu srov. – ve vztahu k závazkům ze směnky – např. Kovařík, Z.: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6., dopl. vydání. Praha, C. H. Beck, 2014, str. 22-23.

Bez zřetele k výše uvedenému Nejvyšší soud poznamenává, že v poměrech dané věci nemohlo být žalobě o určení neplatnosti směnečného rukojemství vyhověno již proto, že nesměřovala rovněž proti majiteli sporné směnky. K tomu srov. např. závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2002, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2002, pod číslem 77, nebo v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, sp. zn. . Není totiž pochyb o tom, že rozsudek, jímž by soud vyhověl požadavku žalobkyně na určení neplatnosti směnečného rukojemství převzatého jejím manželem na sporné směnce, by nemohl být pro majitele směnky (který nebyl účastníkem řízení, v němž bylo takové rozhodnutí vydáno) subjektivně závazný ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. dubna 2016

JUDr. Jiří Z a v á z a l

předseda senátu