Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1959/2018

-192

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně M & M reality holding a. s., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Krakovská 583/9 (identifikační číslo osoby 274 87 768), zastoupené Mgr. Peterem Harmečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalovaným 1) A. F., a 2) L. F., zastoupeným JUDr. Jaroslavem Filipem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pejevové 3129/20, o 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2018, č.j. -174, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Nejvyšší soud dovolání žalovaných proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 27. 3. 2017, č.j. -130, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 100.000 Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení 68.806 Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, odmítl (, věta první, , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 /, dále jen „“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno ( ) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ).

Dovolatelé k otázce přípustnosti dovolání pouze uvedli, že „podávají proti označenému rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu ČR za podmínek ustanovení , neboť tato otázka, v kontextu dané materie, nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena,“ aniž danou otázku hmotného nebo procesního práva specifikovali. Požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti ( ) ve smyslu tak zjevně nedostáli.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 6. 2018

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu