Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 282/2018

20 Cdo 282/2018

USNESENÍ

AGROMONT VIMPERK spol. s r. o.

1) A. T.

, T. S., a

2) J. T.

, T. S., pro 100 000 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem Mgr. Kamilem Košinou, Exekutorský úřad Prachatice, pod sp. zn. 040 Ex 3801/17, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 10. 2017, č. j. -22, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

II. Oprávněná

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Soudní exekutor Mgr. Kamil Košina, Exekutorský úřad Prachatice, usnesením ze dne 22. 8. 2017, č. j. 040 Ex 3801/17-13, rozhodl, že se exekuční návrh oprávněné ze dne 2. 6. 2017 zastavuje (výrok I.), oprávněné se nepřiznává právo na náhradu nákladů (výrok II.) a oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi na náhradě nákladů exekuce 847 Kč (výrok III.). Vázán názorem exekučního soudu dovodil, že provedení exekuce brání překážka věci rozsouzené.

Krajský soud v Českých Budějovicích napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora ve výroku I. potvrdil v tom správném znění, že se zastavuje exekuční řízení zahájené návrhem oprávněné ze dne 2. 6. 2017 (výrok I.), dále usnesení soudního exekutora potvrdil ve výrocích II. a III. (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.). Uvedl, že v rámci řízení o návrhu na nařízení exekuce je projednávána stejná věc, o které již bylo pravomocně rozhodnuto. V předchozím řízení vedeném u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , vedeném mezi týmiž účastníky a na základě téhož exekučního titulu, byla exekuce zastavena z důvodu nevykonatelnosti exekučního titulu, když okresní soud dospěl k závěru, že rozhodčí nález byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky. Posouzení, zda je exekuční titul vykonatelný, je posouzení věcné, nikoliv jen formální. V tomto směru odkázal i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. .

Oprávněná v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž při řešení právní otázky – překážky věci rozhodnuté – se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Setrvala na svém názoru, že v předchozím řízení, kdy byla exekuce zastavena, bylo vydáno odlišné rozhodnutí, než je rozhodnutí v posuzované věci. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. . Uvedla, že v předchozím řízení nebylo rozhodováno ve věci samé, ale pouze o zastavení exekuce (exekučního řízení); jednalo se tedy „čistě o rozhodnutí mající procesní charakter“. Dodala, že ke smlouvě o půjčce ze dne 20. 6. 2008 byl prokazatelně uzavřen dne 18. 12. 2009 dodatek č. 2, který zcela zhojuje vady rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě o půjčce, resp. tuto nahrazuje doložkou platnou. Proto je třeba považovat rozhodčí nález za nález vydaný po právu. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil, popř. jej zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud opakovaně judikoval, že pojmem „věc sama“ se rozumí předmět, pro nějž se řízení vede, a jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaného, je věcí samou nárok uplatněný žalobou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. ). V usnesení ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. , Nejvyšší soud zaujal názor, že „toutéž věcí“ ve smyslu se pro účely exekučního řízení (vykonávacího řízení) rozumí stejný způsob výkonu (srov. ) na týž předmět exekuce (výkonu) uplatňovaný mezi týmiž účastníky pro pohledávku (její část) přisouzenou stejným exekučním titulem. Současně Nejvyšší soud dovodil, že ve vykonávacím řízení (v exekuci) není dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, byl-li předchozí návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) zamítnut pro formální vady návrhu a nikoliv pro jeho materiální nevykonatelnost (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. ). Jestliže předchozí exekuce byla zastavena (nebo exekuční návrh byl zamítnut) pro existenci některého z obecných důvodů, pro které nelze pozdější exekuci mezi týmiž účastníky z téhož exekučního titulu a pro totéž plnění vést bez ohledu na to, jaký majetek může být postižen [ , b), g) a h) ], vytváří pravomocné rozhodnutí o zamítnutí dřívějšího exekučního návrhu nebo o zastavení předchozí exekuce překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu a (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. ).

V projednávané věci podala oprávněná dne 2. 6. 2017 exekuční návrh k vymožení své pohledávky za povinnými ve výši 100 000 Kč na základě rozhodčího nálezu vydaného dne 30. 6. 2010 rozhodcem Petrem Sýkorou, č. j. 0806/2010-9. V dřívějším exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. mezi týmiž účastníky k vymožení pohledávky na základě stejného exekučního titulu přitom byla exekuce ke dni 9. 9. 2016 pravomocně zastavena z důvodu materiální nevykonatelnosti exekučního titulu (exekuční soud dospěl k závěru, že nebyla dána pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu). Protože věc již byla dříve soudem po věcné stránce posouzena a rozhodnuta (exekuční soud zkoumal materiální vykonatelnost exekučního titulu jako jeden ze zákonných předpokladů pro vedení exekuce), odvolací soud postupoval v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, jestliže exekuční řízení zastavil pro překážku rei iudicatae.

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu