Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 941/2018

-160

USNESENÍ

obce Josefov

,

se sídlem v Josefově, Hlavní 131, identifikační číslo osoby 00488496, zastoupeného Mgr. Pavlem Jurečkou, advokátem se sídlem v Hodoníně, Sadová 1688/1, proti žalované

DIMA CZ s. r. o.

,

se sídlem v Přerově, Čechova 656/24, identifikační číslo osoby 25853716, zastoupené Mgr. Janem Horáčkem, advokátem se sídlem v Přerově, Žerotínovo náměstí 839/13, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2017, č. j. -129, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :(dle )

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 9. 9. 2016, č. j. -103, rozhodl, že návrh žalobce, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí ve výroku blíže specifikovaných, se zamítá (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 9. 2017, č. j. -129, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. (první bod výroku), změnil jej ve výroku II. o náhradě nákladů řízení (druhý bod výroku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí bod výroku).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce i žalovaná dovolání. O dovolání žalované rozhodl Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 11. 1. 2018, č. j. -151, tak, že dovolací řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení.

Žalobce (dále též jen „dovolatel“) dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu s tím, že jeho přípustnost dovozuje z ustanovení , (dále jen „ “), a uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ).

Žalovaná se dle obsahu spisu k podanému dovolání žalobce nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je včasně podané oprávněnou osobou zastoupenou advokátem. Zkoumal dále, zda splňuje náležitosti předepsané v

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Protože dovolání může být podle ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ; k tomu srov. též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ).

Tomuto požadavku přitom dovolatel nedostál, neboť s přípustností dovolání se vypořádává pouze odkazem na ve spojení s Dovolatel uvádí dva důvody nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem, kdy zpochybňuje závěr o tom, že uplatnění rozvazovací podmínky je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, a o tom, že rozvazovací podmínky jsou na sobě závislé. Ani zde však nijak nevymezuje přípustnost dovolání. K takto namítanému nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem uvádí dovolací soud, že pouhý argument, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Jiný výklad by vedl k absurdnímu (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud usnesením ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. , odmítl). S ohledem na povahu činnosti dovolacího soudu jakožto sjednotitele judikatury je třeba otázku přípustnosti dovolání omezit na případy právních otázek uvedených v a pouhá polemika s právním posouzením věci odvolacím soudem nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2017, sp. zn. ).

Dovolání, které neobsahuje vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty ( věta první, ). Protože tak dovolatel neučinil a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 4. 2018

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu