Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2818/2016

-536

USNESENÍ

R. M.

E.ON Česká republika, s. r. o.

, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 25733591, zastoupené Mgr. Davidem Vosolem, MBA, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , , , o dovolání R. M. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2015, č. j. -500, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Navrhovatel R. M.

je povinen

zaplatit společnosti E.ON Česká republika, s. r. o. na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 7. února 2013, č. j. , , -383, zamítl návrhy, jimiž se navrhovatelé (Město B. n. P., R. M. a Městys K. u. B.) domáhali vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady společnosti E.ON Česká republika, a. s. (nyní E.ON Česká republika, s. r. o., dále jen „společnost“) konané dne 21. října 2005 (dále jen „mimořádná valná hromada“), jímž bylo rozhodnuto o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na společnost E.ON Czech Holding Verwaltungs-GmbH (dále jen „hlavní akcionář“), a rovněž zamítl i „eventuální návrh“ na určení, že usnesením valné hromady bylo porušeno ustanovení , obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), ve znění účinném od 29. září 2005, z důvodu absence souhlasu Komise pro cenné papíry k jeho přijetí [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až VII.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele R. M. usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, ve výroku IV. změnil ohledně výše nákladů řízení a jinak potvrdil, a ve výroku V. zrušil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Závěr odvolacího soudu, podle něhož nelze na napadené usnesení mimořádné valné hromady společnosti vztáhnout požadavek ustanovení § 183i odst. 5 obch. zák., ve znění účinném od 29. září 2005, neboť tomu brání zákaz pravé zpětné účinnosti právních předpisů, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. v aktuální judikatuře rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v něm citovaná rozhodnutí Ústavního soudu, a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2016, sen. zn. , a ze dne 20. září 2016, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2016, sp. zn. ).

V označených rozhodnutích Nejvyšší soud vysvětlil, že právní teorie a praxe rozeznává zpětnou účinnost pravou (pravou retroaktivitu) a nepravou (nepravou retroaktivitu). O pravou zpětnou účinnost (pravou retroaktivitu) jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik právního vztahu (poměru) a práv a povinností účastníků (stran) z tohoto vztahu (poměru) také v případě, kdy právní vztah (poměr) nebo práva a povinnosti z něj vyplývající vznikly před účinností nového právního předpisu. Nepravá zpětná účinnost (nepravá retroaktivita) znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy (poměry) vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů (poměrů) a práva a povinnosti z těchto vztahů (poměrů), vzniklé před účinností nového právního předpisu, se spravují dosavadní právní úpravou.

Pravá zpětná účinnost (pravá retroaktivita) není v českém právním řádu přípustná, neboť k definičním znakům právního státu patří princip právní jistoty a ochrany důvěry účastníků právních vztahů (poměrů) v právo. Součástí právní jistoty je také zákaz pravé zpětné účinnosti (pravé retroaktivity) právních předpisů; tento zákaz, který je pro oblast trestního práva hmotného vyjádřen v ustanovení d, lze pro ostatní právní odvětví (včetně právní úpravy soukromoprávních poměrů) dovodit z ustanovení y.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že uplatnil-li hlavní akcionář své právo na svolání valné hromady podle § 183i odst. 1 obch. zák. dne 25. srpna 2005, a představenstvo společnosti mimořádnou valnou hromadu svolalo dne 9. září 2005, nelze na proces přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře, a tudíž ani na přijaté usnesení mimořádné valné hromady společnosti, vztáhnout požadavky ustanovení , a 6 obch. zák., ve znění účinném od 29. září 2005, a to přesto, že valná hromada přijala napadené usnesení až po uvedeném datu, tedy poté, kdy novela obchodního zákoníku provedená zavedla požadavek předchozího souhlasu Komise pro cenné papíry, který nesmí být starší než 3 měsíce.

Požadovat doložení předchozího souhlasu Komise pro cenné papíry již k žádosti hlavního akcionáře podle § 183i odst. 1 obch. zák. (§ 183j odst. 6 obch. zák., ve znění účinném od 29. září 2005) a zpřístupnění tohoto rozhodnutí v sídle společnosti podle obch. zák., ve znění účinném od 29. září 2005, v projednávané věci, v níž hlavní akcionář uplatnil své právo a představenstvo společnosti svolalo mimořádnou valnou hromadu před účinností novely provedené , by představovalo zásah do již vzniklého (realizovaného) práva (hlavního akcionáře) a povinnosti (společnosti) tomuto právu odpovídající, a tudíž i nepřípustnou pravou zpětnou účinnost Již proto je nepodstatné, že k přijetí napadeného usnesení valné hromady došlo až poté, kdy novela provedená nabyla účinnosti; po zahájení procesu přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře už nebylo možné (zpětně) vyhovět nově zavedenému požadavku na předchozí souhlas Komise pro cenné papíry.

K ústavní konformitě právní úpravy přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře účinné do 29. září 2005 srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. , či ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. . V označených rozhodnutích Nejvyšší soud vysvětlil, že souladem ustanovení § 183i až § 183n obch. zák. s ústavním pořádkem se zabýval Ústavní soud – v obecné rovině – již v nálezu ze dne 27. března 2008, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 257/2008 Sb., jímž zamítl nejen návrh na zrušení těchto ustanovení ve znění po novele provedené ale i návrh na jejich zrušení před touto novelou (tj. ve znění rozhodném pro projednávanou věc), původně vedený pod sp. zn. (viz odstavce 1 až 3 označeného nálezu), aniž by ve vztahu k uvedenému znění zákona nález sp. zn. jakkoli modifikoval, a to přesto, že úprava práva výkupu ve znění před novelou provedenou neobsahovala „obligatorní dohled“ Komise pro cenné papíry.

K významu předchozího souhlasu Komise pro cenné papíry, resp. České národní banky, z pohledu ústavní konformity právní úpravy, pak srov. dále i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. dubna 2018

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu