Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 6094/2017

-209

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné KRESTA, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Slovenská 1085/1a, identifikační číslo osoby 25366297, zastoupené Mgr. Petrem Burečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Jurečkova 643/20, proti povinnému F. M., H. K., zastoupenému JUDr. Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru 142/88, pro 125 069 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2017, č. j. -159, takto:

Dovolání seodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 29. 9. 2016, č. j. -128, kterým Okresní soud v Hradci Králové zamítl návrh povinného na částečné zastavení exekuce v části, kdy je exekuce vedena prodejem nemovitých věcí, dle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Jiřího Trojanovského ze dne 5. 3. 2015, č. j. 143 EX 00081/15-012, a dále v části, kdy soudní exekutor rozhodl exekučním příkazem ze dne 5. 3. 2015, č. j. 143 EX 00081/15-013, o zřízení exekutorského zástavního práva. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že exekuce vedená prodejem nemovitých věcí povinného není v rozporu s , a to i proto, že se do dražby přihlásili další věřitelé povinného. Uvedl, že uspokojení oprávněné i dalších věřitelů, kteří uplatnili své pohledávky v exekuci (do dražby), není možné v přiměřené době pouze srážkami z důchodu povinného. Proto nelze v dané věci pokládat exekuci prodejem nemovitých věcí povinného a zřízením exekutorského zástavního práva za nepřiměřenou.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, ve kterém namítá, že dovolání je přípustné ve smyslu , neboť právní otázka přípustnosti vedení exekuce prodejem nemovitostí povinného a zřízením exekutorského zástavního práva měla být napadeným usnesením posouzena jinak. Povinný nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu. Uvedl, že exekuce měla být v části, kdy je vedena prodejem nemovitostí a zřízením exekutorského zástavního práva, zastavena. Je toho názoru, že jelikož již část pohledávky byla vymožena, stačily by k uspokojení vymáhané pohledávky prováděné srážky z důchodu. Nebylo nutné vést exekuci ještě prodejem nemovitostí, když jejich hodnota mnohonásobně překračovala zbývající část vymáhané pohledávky. Závěrem navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Oprávněný ve vyjádření uvedl, že dovolání není důvodné ani přípustné ve smyslu Dle názoru oprávněného povinný ve svém dovolání neuvádí žádnou konkrétní otázku hmotného či procesního práva, od které by se měl odvolací soud odchýlit, případně by měla být dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Pouhá polemika povinného s právním názorem odvolacího soudu pak bez dalšího nemůže založit přípustnost dovolání. V tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu. Oprávněný se rovněž podrobně vyjádřil k věcné stránce. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl.

Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací činnosti mnohokrát zdůraznil, že dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v považuje za splněné a kterou konkrétní otázku hmotného či procesního práva k dovolacímu přezkumu předkládá [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti dále též např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ].

Dovolatel jako předpoklad přípustnosti označil skutečnost, že „právní otázka přípustnosti vedení exekuce prodejem nemovitostí povinného a zřízením exekutorského zástavního práva měla být napadeným usnesením posouzena jinak“. Z obsahu dovolání je zřejmé, že podle mínění dovolatele by dovolací soud měl právní otázku posoudit jinak než soud odvolací. Takový předpoklad přípustnosti dovolání však ustanovení neobsahuje. Poslední ze čtyř zakotvených předpokladů přípustnosti dovolání, tj. „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, oproti očekávání dovolatele míří pouze na případ právní otázky vyřešené dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi, od jejíhož řešení by se měl odklonit (posoudit tuto otázku jinak), a nikoli na případ, jak se mylně domnívá dovolatel, že má dovolací soud posoudit jinak otázku vyřešenou soudem odvolacím. I kdyby dovolatel uplatnil čtvrtý z předpokladů přípustnosti vymezených v ustanovení , musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a usnesení ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. ). Tomuto požadavku dovolatel nedostál, neboť judikaturu, od níž by se měl dovolací soud odchýlit, neuvedl.

Protože dovolání má vady, které nebyly v době trvání lhůty k dovolání odstraněny, a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. března 2018 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu