Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5445/2017

-115

USNESENÍ

města Benešov

M. Š.

, zastoupenému Mgr. Renátou Pešlovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2287/9, vyklizením bytu, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. března 2017, č. j. -58, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

K odvolání povinného Krajský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 9. 3. 2017, č. j. -58, potvrdil odvoláním napadený výrok II. usnesení Okresního soudu v Benešově (soud prvního stupně) ze dne 25. 11. 2016, č. j. -35, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného ze dne 1. 11. 2016 na zastavení exekuce vyklizením bytu. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že vedení exekuce není v rozporu s dobrými mravy a důvod pro zastavení exekuce tak není dán.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2. ), dále jen „ “, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Námitkou, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku porušení legitimního očekávání povinného ohledně obnovení nájemního vztahu a s tím související postup oprávněného v rozporu s dobrými mravy, dovolatel zpochybňuje fakticky věcnou správnost exekučního titulu. Exekuční soud však není oprávněn věcně přezkoumávat exekuční titul, dle kterého je exekuce vedena, protože je jeho obsahem vázán a je povinen z něj vycházet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , usnesení ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. ). Měl-li dovolatel za to, že neuzavření nájemní smlouvy ze strany oprávněného je v rozporu s dobrými mravy, mohl tuto námitku uplatnit v nalézacím řízení, v exekučním řízení se jí již nelze zabývat. Již dříve Nejvyšší soud formuloval závěr (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. ), že z hlediska případné existence rozporu s dobrými mravy lze posuzovat pouze výkon práv a povinností (formou právních úkonů či faktického chování) účastníků občanskoprávních vztahů, nikoli správnost rozhodnutí soudu; to je aktem aplikace práva, v jejímž rámci právě soud - v nalézacím řízení - posuzuje, zda k případnému rozporu s morálními pravidly při výkonu práv a povinností v hmotněprávních vztazích došlo.

S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud dovolání povinného podle ustanovení věty první odmítl.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu povinného na odklad právní moci napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí [ ] -

srov. např. usnesení Nejvyššího soudu

ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , nebo

ze dne 3. 10. 2017, sp. zn.

.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. března 2018

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu