Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5226/2017-156

20 Cdo 5226/2017-156

U S N E S E N Í

J. F.

M. S.

, pro 4 810 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2017, č. j. -119, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 9. 2. 2016, č. j. -74, zastavil exekuci vedenou soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, Exekutorský úřad Přerov, na základě pověření Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 3. 2015, č. j. -10 (výrok I.), uložil oprávněnému povinnost nahradit povinnému náhradu nákladů řízení ve výši 51 074,10 Kč k rukám jeho právního zástupce (výrok II.) a současně rozhodl, že soudnímu exekutorovi se náhrada nákladů exekuce nepřiznává (výrok III.). Dospěl k závěru, že námitka promlčení uplatněná povinným je důvodná. Exekučním titulem je v předmětné věci směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 1999, č. j. 5/Sm/388/98-66, který byl potvrzen rozsudkem Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 24. 9. 1999, č. j. -104, a který nabyl právní moci dne 29. 12. 1999. Tímto dnem začala běžet desetiletá promlčecí lhůta. Okresní soud uvedl, že z obsahu spisu vyplývá, že oprávněný svůj nárok přiznaný uvedeným směnečným platebním rozkazem poprvé uplatnil návrhem na nařízení exekuce podaným dne 21. 2. 2007, kdy od podání tohoto návrhu došlo ke stavění promlčecí lhůty dle , (dále jen „obč. zák.“). Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 4. 4. 2007 byla nařízena exekuce na majetek povinného, která byla ke dni 25. 5. 2011 pravomocně zastavena pro nemajetnost povinného. Promlčecí lhůta začala dnem 26. 5. 2011 znovu běžet. Nový exekuční návrh byl oprávněným podán až dne 5. 3. 2015. S ohledem na výše uvedené okresní soud uzavřel, že ve smyslu a obč. zák. došlo k promlčení práva na uplatnění pohledávky a exekuci proto podle zastavil.

Krajský soud v Brně napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Krajský soud se zcela ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Uvedl, že okolnosti tvrzené oprávněným (odsouzení oprávněného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody) nepovažuje za natolik mimořádné a výjimečné, aby odůvodňovaly odepření práva vznést námitku promlčení s odkazem na to, že se jedná o postup odporující dobrým mravům.

Usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, ve kterém namítá nesprávné právní posouzení věci. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, pokud tvrdil, že přiznané právo bylo již promlčeno. Pokud sám odvolací soud uvedl, že došlo k přerušení promlčecí doby dne 21. 2. 2007 a ode dne 26. 5. 2011 počala běžet nová promlčecí lhůta, pak právo přiznané oprávněnému exekučním titulem není a nebylo promlčeno. Dovolatel dále uvedl, že z prohlášení jeho zástupce v nalézacím řízení vyplývá, že první návrh na výkon rozhodnutí byl podán již v roce 2000 či 2001 u Okresního soudu v Českých Budějovicích. Tato skutečnost má tak významný vliv na běh promlčecí doby. Dovolatel se domnívá, že o těchto skutečnostech měl a mohl odvolací soud vědět. Závěrem navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Ačkoliv oprávněný v dovolání namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , nelze přehlédnout, že uvedené rozhodnutí se vztahuje k uznání dluhu, které zakládá běh nové promlčecí lhůty (§ 110 odst. 1 obč. zák.). V souzené věci se však jedná o stavení promlčecí lhůty v souvislosti s podáním exekučního návrhu (§ 112 obč. zák.). Stavení promlčecí lhůty ve svém důsledku znamená, že promlčecí doba pro uplatnění vymáhané pohledávky se prodlužuje o dobu, po kterou došlo ke stavení promlčecí doby (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. ).

V projednávané věci je exekučním titulem směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 1999, č. j. 5/Sm/388/98-66, který byl potvrzen rozsudkem Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 24. 9. 1999, č. j. -104, který nabyl právní moci dne 29. 12. 1999 a téhož dne se stal vykonatelným. Z obsahu spisu vyplývá, že oprávněný podal návrh na nařízení exekuce dne 21. 2. 2007 k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích. Exekuci následně nařídil Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 4. 4. 2007, č. j. -9, a jejím provedením pověřil JUDr. Arnošta Hofmana, soudního exekutora Exekutorského úřadu Pardubice. Tato exekuce byla zastavena pro nemajetnost povinného usnesením téhož soudu ze dne 2. 11. 2010, č. j. -27, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2012, sp. zn. . Usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci dne 25. 5. 2011. Další exekuční návrh byl oprávněným podán dne 5. 3. 2015 a pověřením ze dne 23. 3. 2015, č. j. -10, Okresní soud v Hodoníně pověřil vedením exekuce soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu, Exekutorský úřad Přerov.

Jestliže desetiletá promlčecí doba začala běžet dnem 29. 12. 1999, když po dobu původního exekučního řízení (tj. v době od 21. 2. 2007 do 25. 5. 2011) neběžela, neboť došlo k jejímu stavení podle § 112 obč. zák., pak opětovný návrh na nařízení exekuce podaný oprávněným dne 5. 3. 2015 byl podán po uplynutí desetileté promlčecí lhůty.

K námitce dovolatele, že řízení o výkon rozhodnutí mělo proběhnout u Okresního soudu v Českých Budějovicích již v letech 2000 či 2001, nemohl dovolací soud přihlédnout, neboť jde o novou skutečnost ve smyslu , kterou v dovolání nelze uplatnit.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. ledna 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu