Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 9/2016

29 ICdo 9/2016-986

U S N E S E N Í

Ing. Davida Jánošíka,

se sídlem v Hradci Králové, Gočárova 1105/36, PSČ 500 02, identifikační číslo osoby 72074477, insolvenčního správce dlužníka STROJTEX a. s., zastoupeného JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem, se sídlem v Praze, Týnská 1053/21, PSČ 110 00, proti žalovanému

STROJTEX Energy, s. r. o.,

se sídlem v Praze 2, Bělehradská 858/23, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 28773926, zastoupenému JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem, se sídlem v Brně, Marešova 304/12, PSČ 602 00, za účasti

Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové

, se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189/1, PSČ 500 39, o neúčinnost právních úkonů, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka STROJTEX a. s., se sídlem v Pardubicích, 17. listopadu 237, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 46504893, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2015, č. j. , -919 ( ), takto:

I. Dovolání seodmítá.II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozsudkem ze dne 21. listopadu 2014, č. j. -863 ( ), určil, že kupní smlouvy č. STX – 010/001/11 ze dne 22. července 2011, č. STX – 010/002/11 ze dne 22. července 2011, č. STX – 010/003/11 ze dne 22. července 2011, č. STX – 01/2012 ze dne 20. února 2012, č. STX – 002/001/12 ze dne 21. března 2012 a č. STX – 003/001/12 ze dne 3. dubna 2012, uzavřené mezi společností STROJTEX a. s., identifikační číslo osoby 46504893, se sídlem v Pardubicích – Zelené Předměstí, 17. listopadu 237, PSČ 530 02 (dále též jen „dlužník“), jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, jsou neúčinnými právními úkony (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výrok II.), nákladech státu (výrok III.) a povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek (výrok IV.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. „ohledně určení neúčinnosti kupních smluv č. STX – 010/001/11 ze dne 22. července 2011, č. STX – 010/002/11 ze dne 22. července 2011 a č. STX – 010/003/11 ze dne 22. července 2011“ tak, že se žaloba zamítá „z důvodu absolutní neplatnosti těchto kupních smluv“, potvrdil jej ve zbývajícím rozsahu I. výroku týkajícím se neúčinnosti kupních smluv č. STX – 01/2012 ze dne 20. února 2012, č. STX – 002/001/12 ze dne 21. března 2012 a č. STX 003/001/12 ze dne 3. dubna 2012, změnil jej v rozsahu výroků II., III. a IV. (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Závěr odvolacího soudu, podle něhož jsou kupní smlouvy ze dne 22. července 2011 č. STX – 010/001/11, STX - 010/002/11 a STX - 010/003/11 neplatné pro rozpor s ustanovením a 4 , obchodního zákoníku, neboť kupní cena nebyla stanovena na základě na základě posudku znalce jmenovaného soudem a byla nižší než cena v daném místě a čase obvyklá, odpovídá ustálené judikatuře přijaté k výkladu posledně označeného ustanovení (srov. zejm. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Namítá-li dovolatel, že v kupních smlouvách byla sjednána cena v daném místě a čase obvyklá, brojí tím proti opačným skutkovým závěrům odvolacího soudu (podle nichž obvyklá cena převyšovala cenu v kupních smlouvách sjednanou), aniž v souvislosti s touto námitkou otevírá jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí a ve vztahu k níž by vymezil některý z předpokladů přípustnosti dovolání předvídaných v ustanovení

Taktéž závěr odvolacího soudu o neúčinnosti ostatních kupních smluv podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že k naplnění skutkové podstaty ustanovení se nevyžaduje dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, ale pouze zjištění, že dlužník byl v době uskutečnění zpochybněného právního úkonu v úpadku (nebo že tento právní úkon vedl k dlužníkovu úpadku). Jde-li o úkon činěný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, pak se skutečnost, že úkon byl učiněn v době, kdy byl dlužník v úpadku, předpokládá. Osoba dlužníku blízká nebo osoba, která tvoří s dlužníkem koncern, u této skutkové podstaty neúčinnosti právního úkonu nemá jinou možnost obrany než prokázat, že dlužník v době uskutečnění tohoto právního úkonu nebyl v úpadku. Posouzení takového právního úkonu učiněného dlužníkem v rozhodné době vůči osobě blízké nebo vůči osobě, která tvoří s dlužníkem koncern, není podmíněno tím, zda tato osoba věděla o tom, zda v době učinění úkonu byl dlužník v úpadku, ani (na rozdíl od neúčinnosti podle ) tím, že dlužník měl úmysl zpochybněným úkonem zkrátit uspokojení svých věřitelů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2015, sen. zn. ).

Z řečeného se podává, že pro závěr o neúčinnosti kupních smluv podle posledně označeného ustanovení není významné, zda dlužník a žalovaný mohli být v době jejich uzavření s ohledem na okolnosti projednávané věci důvodně přesvědčeni, že sjednaná kupní cena je cenou obvyklou; tyto okolnosti by byly významné pro posouzení neúčinnosti podle (k výkladu této skutkové podstaty srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2016, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 117/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

Ve vztahu k ostatním námitkám (týkajícím se posouzení, zda dlužník byl v době uzavření kupních smluv v úpadku, jakož i posouzení obvyklé ceny prodávaných věcí) dovolatel nevymezuje žádný z předpokladů přípustnosti dovolání předvídaných v ustanovení V důsledku této vady ( ), jíž dovolatel neodstranil v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. ).

Způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání pak nepředstavuje obecné, v úvodu dovolání a bez vazby na jakoukoliv konkrétní otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, uvedené konstatování, že je splněn „předpoklad, že dle žalovaného má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.

Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení a které konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , či ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ), či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. října 2017, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 15. února 2018

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu