Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2355/2017

30 Cdo 2355/2017-106

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce J. B., zastoupeného Mgr. Libuší Betášovou, advokátkou se sídlem v Broumově, Máchova 187, proti žalované Exekutorské komoře České republiky, IČO 709 40 517, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2017, č.j. -90, takto:

Stručné odůvodnění( ):

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 25. srpna 2016, č.j. -71, postupem podle ustanovení , o soudních poplatcích, pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu zastavil řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované náhrady majetkové a nemajetkové újmy. Rozhodl rovněž o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. ledna 2017, č.j. -90, k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení (dále jen „ “) potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že žalobce byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku, výzvě včas (a ani později) nevyhověl a o následcích případného nezaplacení byl řádně poučen. Důvody pro zastavení řízení podle ustanovení zákona o soudních poplatcích tak byly naplněny, aniž by je vylučoval kterýkoli z důvodů uvedených v citovaného zákona.

Proti usnesení odvolacího soudu, a to výslovně v celém rozsahu, podal žalobce (dále též „dovolatel“) dne 3. dubna 2017 dovolání. Dovolání podává proto, že se domnívá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení a jeho přípustnost dovozuje z ustanovení , když má za to, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a protože právní otázka řešená napadeným rozhodnutím má být posouzena jinak. V prvé řadě poukazuje na ustanovení zákona o soudních poplatcích a soudům obou stupňů vytýká, že se nezabývaly otázkou nebezpečí z prodlení, pouze mechanicky uplatnily pravidlo vycházející z rozhodovací praxe Ústavního soudu. V další části dovolání se pak žalobce soustředil na kritiku rozhodnutí, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Požaduje proto, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků za dovolání v plném rozsahu s odůvodněním, že je nemajetný a v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.

Dovolací soud uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, přičemž byly splněny předpoklady ustanovení , a stalo se tak ve lhůtě stanovené ustanovením Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání ( věta první ).

Aby mohlo být dovolání v projednávané věci kvalifikováno jako přípustné, muselo by být ve smyslu ustanovení ve vztahu k dovoláním napadenému rozhodnutí odvolacího soudu shledáno, že nastala jedna z těchto okolností, tj., že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,

- při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (v takovém případě je zapotřebí alespoň stručně uvést, od kterého rozhodnutí, respektive od kterých rozhodnutí se konkrétně měl odvolací soud odchýlit), nebo

- která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (zde je třeba vymezit, která právní otázka, na níž závisí rozhodnutí odvolacího soudu v rozhodování dovolacího soudu, dosud nebyla vyřešena), nebo

- je dovolacím soudem rozhodována rozdílně (zde je třeba vymezit rozhodnutí dovolacího soudu, která takový rozpor v judikatuře dovolacího soudu mají podle názoru dovolatele zakládat a je tak třeba tyto rozpory odstranit), anebo

- má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (zde je zapotřebí vymezit příslušnou právní otázku, její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvést, pro jaké důvody by měla být dovolacím soudem posouzena jinak).

Podle na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Uvedeným zásadám podané dovolání nevyhovuje. Žalobce sice oznamuje, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, ale ve skutečnosti žádnou takovou otázku neformuluje.

K námitce, že soudy obou stupňů se nezabývaly existencí z prodlení, dovolací soud navíc připomíná, že např. již v usnesení ze dne 1. července 2015, sp. zn. , vysvětlil, že smyslem ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích je zohlednit situaci, kdy poplatník soudního poplatku je ochoten a schopen soudní poplatek uhradit, ale zabránila mu v tom jiná událost, nikoliv situaci, kdy poplatník tvrdí, že není schopen soudní poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů a o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku již bylo pravomocně rozhodnuto podle ustanovení tak, že se mu osvobození nepřiznává.

Jinak řečeno, ustanovení § 9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích přiznává poplatníkovi právo požádat soud, aby pro nezaplacení soudního poplatku (splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti) řízení nezastavoval [a o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek rozhodl až v souvislosti s rozhodnutím, jímž se řízení končí (k tomu srovnej § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2015, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. března 2013, sp. zn. )], jen v případech, kdy poplatník není „bez své viny“ schopen soudní poplatek (ani v soudem dodatečně určené lhůtě) zaplatit, přičemž současně poplatníku hrozí nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. To, že poplatník nesouhlasí s důvody, pro které mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, případně že nemá (jako v posuzované věci) žalobou uplatněný nárok za opodstatněný, však bez dalšího důvodem pro postup podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích není. Srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2017, sp. zn. .

Dovolání proti výroku II. kterým odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, žalobce nijak nezdůvodňuje, nehledě k tomu, že vzhledem k ustanovení není dovolání proti uvedenému výroku ani objektivně přípustné.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud toto dovolání odmítl ( ). Rozhodoval, aniž nařídil jednání ( věta první ).

U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení věta druhá

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. prosince 2017JUDr. Pavel Pavlíkpředseda senátu