Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5001/2017-437

32 Cdo 5001/2017-437

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47116617, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, proti žalovanému J. R., zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, o zaplacení 3 561 385 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 5. 2017, č. j. -396, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 55 370 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Tomáše Hlaváčka.

O d ů v o d n ě n í :

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době zahájení řízení se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7 čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s bodem 2 čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a s bodem 2 čl. II části první přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen „ “).

Dovolatelem předestřené otázky nejsou způsobilé otevřít přípustnost dovolání podle , podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle je i to, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , jež je – stejně jako i další jeho uváděná rozhodnutí – veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Podle posouzení odvolacího soudu se žalovaný v době, kdy ještě vyšetřování předmětné dopravní nehody nebylo ukončeno a kdy nenastala ani časová prodleva od dopravní nehody, bezdůvodně nepodrobil výzvě příslušníka Policie České republiky na odběr krve. Za této situace uzavřel, že byly splněny zákonné předpoklady pro uplatnění postižního nároku ze strany žalobkyně ve smyslu , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v rozhodném znění. Dovolatel s tímto závěrem nesouhlasí, když v poměrně obsáhlém dovolání nejprve rekapituluje dosavadní průběh řízení a posléze se vyjadřuje k otázce opakované výzvy k podrobení se dechové zkoušce bez výzvy k podstoupení lékařského vyšetření, k časovému hledisku tvrzené výzvy příslušníka Policie České republiky k odběru krve, k tvrzení a dokazování ve věci výzvy svědka a konečně k tvrzené komoci mozku.

Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel ve vymezení předpokladů přípustnosti dovolání podle poněkud tápe. Zatímco v úvodu dovolání tvrdí, že odvolací soud se v napadeném rozhodnutí odchýlil od ustálené judikatury, v první části dovolání, v níž podrobuje kritice opakované výzvy k provedení dechové zkoušky bez výzvy k odběru krve, míní, že právní posouzení závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. V závěru dovolání dovolatel pak odvolacímu soudu vytýká, že hodnocením odborné lékařské otázky postupoval v rozporu s a odchýlil se od ustálené judikatury, resp. že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení procesní otázky, která byla odvolacím soudem vyřešena odlišně. Přitom poslední dovolatelem uvedený předpoklad zákon (srov. ) ani nezná.

Bez ohledu na tyto procesní nedostatky dovolání, pro jejichž případné odstranění již lhůta dovolateli marně uplynula [srov. větu první ], je však pro posouzení přípustnosti dovolání v souzené věci rozhodné, že dovolatel své právní otázky (předestřené k tvrzené nemožnosti opakované povinnosti řidiče motorového vozidla podrobit se dechové zkoušce, k časové souslednosti mezi dopravní nehodou a povinností řidiče motorového vozidla podrobit se dechové zkoušce či odběru krve, k břemenu tvrzení a důkaznímu břemenu ohledně odmítnutí žalovaného podstoupit odběr krve na výzvu příslušníka Policie České republiky a k hodnocení zdravotního stavu žalovaného) konstruuje na jiné skutkové verzi, než jak ji zjistil odvolací soud, přičemž většinu obsahu svého dovolání naplňuje kritikou skutkových zjištění odvolacího soudu, včetně jeho postupu při dokazování a hodnocení důkazů. Dovolatel tak zřejmě přehlédl, že skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit a je pro dovolací soud závazný, a že nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem. Stejně tak způsob ani výsledek hodnocení důkazů (se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem (srov. a contrario a dále například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ) a není jimi naplněn ani ohlášený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle

Jestliže právní otázky vymezené dovolatelem nekorespondují se skutkovými zjištěními odvolacího soudu, nemohou již z tohoto důvodu přípustnost dovolání podle otevřít. Kromě toho nemohla většina otázek vymezených dovolatelem (k tvrzené nemožnosti opakované povinnosti řidiče motorového vozidla podrobit se dechové zkoušce, k břemenu tvrzení a důkaznímu břemenu ohledně odmítnutí žalovaného podstoupit odběr krve na výzvu příslušníka Policie České republiky a k hodnocení zdravotního stavu žalovaného), založit přípustnost dovolání podle i proto, že odvolací soud na řešení těchto otázek napadené rozhodnutí nezaložil, resp. tyto otázky vůbec neřešil.

Pokud dovolatel podrobuje kritice neprovedení navrženého důkazu (dožádáním lékařské zprávy), čímž naznačuje možnou vadu řízení, je tato jeho výhrada irelevantní. Vady řízení nejsou totiž samy o sobě způsobilým dovolacím důvodem (tím je toliko nesprávné právní posouzení věci); k jejich případné existenci by mohl dovolací soud přihlédnout z úřední povinnosti jen v případě přípustného dovolání (srov. větu druhou ), což v projednávané věci není naplněno. Tvrzení dovolatele o uvedeném procesním pochybení nezahrnuje žádnou odvolacím soudem řešenou otázku procesního práva, která by splňovala předpoklady vymezené v , přípustnost dovolání tudíž založit nemůže, i kdyby se odvolací soud vytýkaného pochybení dopustil (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. , a ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle odmítl pro nepřípustnost.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 8. 1. 2018

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu