Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4675/2017-441

27 Cdo 4675/2017-441

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, nám. Míru 137/9, PSČ 787 01, za účasti posuzované B. O., o úpravu svéprávnosti, o žalobách pro zmatečnost podaných navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2014, č. j. -177, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2015, č. j. -246, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 15. září 2014, č. j. -188, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. října 2016, č. j. -349, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 11. prosince 2015, č. j. -290, ve znění usnesení ze dne 11. dubna 2016, č. j. -315, odmítl podání navrhovatele doručená soudu prvního stupně dne 5. září 2014 a 25. září 2015, označená jako žaloby pro zmatečnost dle , g) a odst. 2 písm. a) , (dále též jen „ “), proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2014, č. j. -177, a ze dne 31. srpna 2015, č. j. -246, a podání navrhovatele doručené soudu prvního stupně dne 7. listopadu 2014, označené jako žaloba pro zmatečnost dle , g), odst. 2 písm. a), odst. 3 a odst. 4 proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 15. září 2014, č. j. -188 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Krajský soud v Ostravě k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 18. října 2016, č. j. -349, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).

Navrhovatel podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle věty první a , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu (srov. ), a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.

Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. ).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel v dovolání ze dne 23. listopadu 2016 uvádí, že je podává „dle , , , /1“, aniž by vymezil, který z předpokladů přípustnosti dovolání vypočtený v a ve vztahu k jaké otázce hmotného či procesního práva, na jejímž řešení založil odvolací soud své rozhodnutí, považuje za splněný. Uvedenou vadu dovolání přitom neodstranil ani podáním ze dne 3. srpna 2017, ve kterém pouze konstatuje, že „přípustnost dovolání dovozuje z ust. a důvod podaného dovolání odvozuje z ust. “.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v poměrech projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , či ze dne 23. října 2013, sp. zn. , dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , ze dne 21. července 2015, sp. zn. , či ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. .

Dovolatel při vymezení předpokladů přípustnosti měl vzít v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, seznámit se s ní, vymezit se vůči ní a promítnout tuto aktivitu do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle něj splněna (absence judikatury, rozpor apod.) [k tomu srov. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016, sp. zn. , veřejnosti dostupného − stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu – na webových stránkách Ústavního soudu].

Z se rovněž podává, že další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení důvodu dovolání, což lze učinit pouze tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem tato nesprávnost spočívá ( ). Dovolatel však pouze odkazuje na , aniž by specifikoval, kterou otázku hmotného či procesního práva posoudil odvolací soud podle jeho mínění nesprávně a v čem tato nesprávnost spočívá; ani zde pouhý odkaz na k projednání dovolání nepostačuje.

Na závěru o absenci obligatorních náležitostí projednávaného dovolání nemohou ničeho změnit ani námitky dovolatele směřující vůči porušení jeho ústavně zaručených práv, kdy dovolatel pouze obecně konstatuje, že došlo k porušení „čl. 1, čl. 3, čl. 4, čl. 10“ a „čl. 36 odst. 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2“, aniž by svou argumentaci dále konkretizoval a odůvodnil. Jeho námitky tak nemohou představovat naplnění dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. března 2017, sp. zn. , ze dne 11. července 2017, sp. zn. , nebo ze dne 25. července 2017, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 12. prosince 2017

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu