Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2991/2017-236

21 Cdo 2991/2017-236

U S N E S E N Í

M. S.

1) M. K.

, zastoupenému JUDr. Vojtěškou Burešovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jedovnická č. 2346/8, a

2) J. K.

, zastoupené JUDr. Zuzanou Kristiánovou, advokátkou se sídlem v Brně, Kozí č. 19/10, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Brno- venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. února 2017, č. j. -195, ve znění usnesení ze dne 24. února 2017, č. j. -201, takto:

I. Dovolání žalobce

se

odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.413,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vojtěšky Burešové, advokátky se sídlem v Brně, Jedovnická č. 2346/8.

III. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Zuzany Kristiánové, advokátky se sídlem v Brně, Kozí č. 19/10.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2017, č. j. -195, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 2. 2017, č. j. -201, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o tom, že se ve sporném řízení nelze s úspěchem domáhat určení neplatnosti dohody dědiců o vypořádání dědictví pravomocně schválené usnesením soudu vydaným v řízení o dědictví ve smyslu ustanovení , [ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“); srov. , ], a to z důvodu, že otázku platnosti takové dohody nemůže soud (soudní exekutor) řešit v jiném (než dědickém) řízení ani jako otázku předběžnou, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k tomu srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2008, sp. zn. , publikovaném v časopise Soudní judikaturapod č. 7, ročník 2009;usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. ; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 87, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Pro úplnost je nutné zmínit, že s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu koresponduje i závěr soudu prvního stupně (na nějž odvolací soud „pro stručnost pouze odkazuje“), že dohoda o vypořádání dědictví, kterou by dlužník (jako dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit věřitele, může být toliko odporovatelným právním úkonem podle ustanovení obč. zák. (k tomu srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 103, ročník 2012). Na tomto závěru ničeho nemění ani námitky dovolatele, že o dohodě dědiců o vypořádání dědictví nevěděl (vědět ani nemohl, jelikož se neúčastnil dědického řízení), neboť lhůta k uplatnění odpůrčí žaloby je v zájmu právní jistoty stanovena jako lhůta prekluzivní (jinak právo zanikne).Rovněž jsou neopodstatněné dovolací námitky polemizující s tím, jaké znění , exekučního řádu - zda do 31. 10. 2009 (v podobě ust. ) nebo od 1. 11. 2009 (v podobě ust. ) - měly soudy v projednávané věci aplikovat, pokud dospěly v podstatě ke shodnému závěru, že zákaz nakládání s majetkem, stanovený dlužníku citovanými ustanoveními exekučního řádu, se v posuzované věci neuplatní. Soud prvního stupně přitom vycházel konkrétně z toho, že „uzavření dědické dohody, na jejímž základě se žalovanému 1) mělo dostat poloviny dědického podílu vyjádřeného v penězích, účelu (smyslu) úpravy obsažené v ust. exekučního řádu neodporuje“, a odvolací soud pak navíc dovodil, že „generální inhibitorium se vztahuje pouze na majetek povinného“, avšak že „v posuzované věci žalovaný 1) podle soudem schválené dohody dědiců podíl na předmětných nemovitostech nenabyl, a proto ani nemohl svým majetkem nakládat“. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení věty první odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2017

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu