Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4855/2017-217

26 Cdo 4855/2017-217

U S N E S E N Í

J. K.

O. D.

, zastoupené Mgr. Ing. Ondřejem Malým, advokátem se sídlem v Brně, Palackého třída 3048/124, o 143.708 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. června 2017, č. j. -204, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. 8. 2016, č. j. -172, rozhodl o částečném zastavení řízení dle , 2 v rozsahu jistiny ve výši 45.626,25 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 98.081,75 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.) a o nákladech řízení účastníků a státu (výrok III., IV. a V.). Částku 98.081,75 Kč přiznal soud žalobci jako bezdůvodné obohacení za užívání bytu žalovanou v domě, jehož je žalobce spoluvlastníkem v rozsahu ¾, za období od 1. 8. 2012 do 30. 6. 2014 poté, co dovodil, že nájemní smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou ze dne 9. 5. 1996 je neplatná.

K odvolání žalované Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 1. 6. 2017, č. j. -204, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II., III., IV. a V. potvrdil (výrok I.) a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Stejně jako soud prvního stupně i odvolací soud posoudil nárok žalobce jako bezdůvodné obohacení, neboť rovněž uzavřel, že „předmětná nájemní smlouva je neplatná pro neurčitost v určení nájemného, když obsahuje ujednání o nájemném určeném souhrnnou částkou, zahrnující podle znění smlouvy platby různého druhu a nelze tak zjistit, jaká částka je plněním za užívání bytu, případně zda byla taková částka vůbec smluvena“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, které není přípustné podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2. ), dále jen „ ”, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu je v dovoláním zpochybněné otázce posouzení náležitostí smlouvy o nájmu bytu ve svých důsledcích odrazem ustálené rozhodovací praxe, s níž se dovolací soud ztotožňuje i v posuzovaném případě a od níž nemá důvod se odchýlit ani přes v tomto směru uplatněné dovolací námitky.

Z dikce ustanovení , , ve znění ke dni uzavření smlouvy o nájmu bytu (dále jen „obč. zák.“), vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o nájmu bytu jsou – mimo jiné – též ujednání o způsobu výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo o jejich výši. Vzhledem k tomu, že podstatnými náležitostmi smlouvy o nájmu bytu jsou obě výše uvedené skutečnosti, a dále s přihlédnutím k tomu, že každá z nich má sama o sobě význam pro práva a povinnosti pronajímatele a nájemce v existujícím nájemním vztahu (srov. např. , , , a obč. zák.), musí smlouva o nájmu bytu obsahovat zvlášť stanovení nájemného a zvlášť stanovení úhrady za služby. Závěr o tom, že výše nájemného (způsob jeho výpočtu) a výše úhrady za služby (způsob jejího výpočtu) představují samostatné obsahové náležitosti smlouvy o nájmu bytu a že tomu musí odpovídat i jejich vyjádření v nájemní smlouvě, je v judikatuře dovolacího soudu ustálen (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. , nebo ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. ). Přitom „způsobem výpočtu“ nájemného je třeba rozumět takové ujednání, které obsahuje údaje, na jejichž základě lze pomocí objektivně určitelných hledisek provést jeho výpočet, tj. dospět ke konkrétní peněžité částce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněný pod č. 69/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Zbývá dodat, že dovolací soud sice nepřehlédl sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu „v plném rozsahu“, zastává však s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) názor, že proti nákladovým výrokům napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Proti těmto výrokům totiž dovolatelka nikterak nebrojila, nýbrž je napadla ryze formálně jen proto, že jde o výroky závislé. Tato skutečnost je pak zřejmá rovněž z toho, že v poměru k uvedeným výrokům schází v dovolání jakékoli odůvodnění. Kromě toho těmito výroky odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění zjevně nepřevyšujícím 50.000 Kč, takže přípustnost dovolání proti nim vylučuje ustanovení

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, proto jej Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení věty první odmítl.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení [ ] -

srov. např. usnesení Nejvyššího soudu

ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , nebo

ze dne 3. 10. 2017, sp. zn.

.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. prosince 2017

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu