Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 717/2017-247

33 Cdo 717/2017-247

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce A. K., v době podání dovolání zastoupeného Mgr. Jakubem Sýkorou, advokátem se sídlem v Praze 8, Prvního pluku 320/17, proti žalované O. Y., zastoupené JUDr. Jiřím Burešem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 471/29, o 40.000 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2016, č.j. -216, takto:

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 15.682 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jiřího Bureše, advokáta.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem ze dne 2. 3. 2016, č.j. -164, Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 40.000 EUR s příslušenstvím, žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 91.560 Kč a rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit státu na znalečném 9.656 Kč.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 8. 2016, č.j. -216, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, žalobci uložil nahradit žalované náklady odvolacího řízení (26.160 Kč) a nepřipustil vstup Axel 1 Group com, s.r.o., se sídlem v Praze 3, Na Jarově 2424/2, do řízení namísto žalobce.

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, je zčásti vadné a zčásti nedůvodné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ).

Ve vztahu k potvrzujícímu výroku o věci samé žalobce nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání a dovolací důvod tak, jak jsou právním předpisem ( , , 2 a 3 ) i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu požadovány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. ).

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. K projednání dovolání přitom nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Dovolatel je tak povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak. Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. , 3 ).

Námitky, že otázka (aktivní) věcné legitimace měla být odvolacím soudem posouzena jinak, a že je nesprávný závěr odvolacího soudu „ohledně nepravosti podpisu žalované na základě znaleckého posudku,“ žádný z předpokladů přípustnosti dovolání nevymezují; současně je zjevné, že není řádně specifikován ani dovolací důvod.

Ve vztahu k výrokům o nákladech řízení před soudy obou stupňů žalobce žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v – nevznesl.

Výsledek dovolacího řízení je tudíž závislý na posouzení žalobcových námitek směřujících proti výroku rozhodnutí, kterým odvolací soud nepřipustil vstup Axel 1 Group com, s.r.o., do řízení namísto žalobce (srov. , ).

V průběhu odvolacího řízení žalobce navrhl, aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost Axel 1 Group com., s.r.o., s níž uzavřel smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Podle odvolacího soudu žalobce sice formálně splnil předpoklady , nicméně jsou zde skutečnosti, které odůvodňují výjimečný postup vedoucí k zamítnutí návrhu prostřednictvím

Podle má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Podle soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

V projednávané věci byly naplněny předpoklady Právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nastala; žalobce postoupil smlouvou z 10. 6. 2016 společnosti Axel 1 Group com., s.r.o., pohledávku ze smlouvy o půjčce za žalovanou, a s návrhem na vstup do řízení na jeho místo postupník souhlasil.

Ustálená soudní praxe (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46/2012, ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. , ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , a ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ) dovodila, že nelze vyloučit výjimečné zamítnutí žalobcova návrhu podle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím Takový postup je namístě např. tehdy, je-li možno podle toho, co v řízení vyšlo najevo, dovodit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Obdobný závěr přijal i Ústavní soud, jenž v nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , zdůraznil, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení (zda pohledávka nebyla účelově postoupena s úmyslem zneužít procesní úpravu).

Odvolací soud se od rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil, posoudil-li na základě zhodnocení všech najevo vyšlých skutečností žalobcův návrh podle jako zneužití procesních práv ve smyslu .

Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena 10. 6. 2016, tedy během odvolacího řízení poté, kdy žalobce v řízení před soudem prvního stupně neuspěl a byl zavázán nahradit žalované náklady řízení ve výši cca 100.000 Kč. Současně z dokazování provedeného v průběhu řízení (včetně nálezu znaleckého posudku) vyplynulo zjištění o neexistenci smlouvy o půjčce, z níž měla vzniknout postoupená pohledávka. Odvolací soud také zjišťoval reálný hospodářský význam postoupení pohledávky a dospěl k závěru, že není osvědčeno, že smlouva není – se zřetelem k absenci adekvátního protiplnění ze strany postupníka – simulovaným právním úkonem, jehož účelem je krácení práv žalované, byla-li by ve sporu úspěšná. Navíc, postupník je společností s ručením omezeným se základním kapitálem 200.000 Kč, která vznikla 12. 5. 2015. V Obchodním rejstříku za celou dobu existence společnosti nejsou y zachycující její hospodářské výsledky; chybí tedy podklady, z nichž by se s jistou mírou pravděpodobnosti dalo usoudit, že disponuje dostatečně velkým majetkem, ze kterého by bylo možné uspokojit případný nárok žalované na náhradu nákladů řízení.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání žalobce zčásti odmítl ( ) a zčásti zamítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 6, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tj. částkou 12.660 Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč ( , 3 advokátního tarifu) a částka 2.722 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 22. listopadu 2017JUDr. Pavel Krbekpředseda senátu