Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1776/2017-650

32 Cdo 1776/2017-650

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně Stavební společnosti Chomutov s. r. o., se sídlem v Chomutově, Tovární 5427, identifikační číslo osoby 25402153, zastoupené JUDr. Vratislavem Vlčkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Běluňská 258/68, proti žalovanému F. P., zastoupenému JUDr. Evou Machovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 2033/21, o zaplacení částky 2 386 852,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2016, č. j. -567, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 12. 2015, č. j. -488 (v pořadí třetím ve věci), zamítl žalobu o zaplacení částky 2 386 852,10 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výrok II.) a o nákladech řízení státu (výrok III.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž co do přípustnosti odkazuje na ustanovení (dále též jen „ “) a uvádí, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního a hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu event. rozhodování dovolacího soudu dosud nebylo takto vyřešeno“. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje dovolání za nepřípustné a navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl, případně zamítl.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm - v souladu s bodem 7. článku II, přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatel co do přípustnosti dovolání uvádí, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního a hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu event. rozhodování dovolacího soudu dosud nebylo takto vyřešeno“. Takové vymezení přípustnosti dovolání se však navzájem vylučuje, a proto není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení Z povahy věci vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání - splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách, ústavní stížnost proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , in www.usoud.cz).

Dovolatel považuje za nesprávný závěr odvolacího soudu, podle něhož je soud prvního stupně nadále vázán závazným právním názorem formulovaným v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci (jde o usnesení ze dne 24. 10. 2012, č. j. -248), neboť ani přes zpracované znalecké posudky ke změně skutkového stavu nedošlo. Dovolatel argumentuje ve prospěch názoru, že vzhledem k nově provedeným znaleckým posudkům došlo ke změně skutkového stavu věci, a proto se soud prvního stupně závazným právním názorem odvolacího soudu nemusel řídit. Dovolatel pomíjí, že správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ). Při úvaze o tom, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem - v mezích právní otázky vytyčené dovolatelem - správné, Nejvyšší soud vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. , či ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. , popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. ).

Dále dovolatel označuje za „zásadní právní otázku“ zjištění vzniku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, přičemž zdůrazňuje, že je třeba zohlednit skutečnost, že vady na díle existovaly již ke dni předání a převzetí díla. Tato otázka přípustnost dovolání nezakládá, neboť odvolací soud při posouzení práva žalobkyně na zaplacení zbývající části ceny díla tuto skutečnost zohlednil. Vyšel z toho, že z čl. VI bodu 3. smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky vyplývá, že konečná faktura byla vázána na předání a převzetí díla, k němuž došlo podle zápisu o předání a převzetí prací dne 27. 4. 2005 s tím, že práce byly provedeny v rozsahu podle smlouvy a v dobré kvalitě, a podle čl. IX bodu 9.3. se dílo považuje za dokončené, pokud vykazuje pouze vady a nedodělky, které nebrání trvalému a bezpečnému užívání. S odkazem na ustanovení , obchodní zákoník, pak uzavřel, že i v případě, že objednatel dílo převezme, nemusí, je-li prokázána jeho vadnost, zaplatit cenu díla ve výši, jež by se rovnala nároku na slevu z ceny díla, a to platí jak pro vady zjištěné při přejímce, tak pro vady zjištěné v záruční době. Závěr odvolacího soudu je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2004, sp. zn. ). Závěry dovolatelem citované judikatury Nejvyššího soudu vycházejí z jiného skutkového stavu, než jak byl zjištěn v projednávané věci.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení odmítl pro nepřípustnost.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, protože nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 10. 2017

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu