Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
F2A58B56D8E64FF6C1258212002B7E1E.html
HTML · 13.58 KB
No categories available
29 Cdo 4361/2017-212
29 Cdo 4361/2017-212
U S N E S E N Í
Československé obchodní banky, a. s.
1)
KRBY BOHEMIA s. r. o
., se sídlem v Praze 7, Tusarova 1285/3, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 27 57 35 59,
2) R. B.
, zastoupeného Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou, se sídlem v Plzni, Goethova 356/5, PSČ 301 00, a
3)
T. B
, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 59 U 3/2013 , o dovolání R. B. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2017, č. j. 24 Co 248/2016 -179, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze k odvolání R. B. usnesením ze dne 28. února 2017, č. j. 24 Co 248/2016 -179, potvrdil usnesení ze dne 9. února 2016, č. j. 59 U 3/2013 -158, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 prohlásil „za umořenou blankosměnku vystavenou dne 26. února 2009 na řad Československé obchodní banky, a. s., Radlická 333/150, Praha 5, vystavenou s doložkou bez protestu výstavcem KRBY BOHEMIA s. r. o. (tehdy firma A-Z KRBY s. r. o.), IČ: 27573559, se sídlem Tusarova 1285/3, Praha 7, splatnou u Československé obchodní banky, a. s., na adrese Radlická 333/150, Praha 5, ke které přistoupili jako avalisté za výstavce: 1) R. B., a 2) T. B.
Proti usnesení odvolacího soudu podal R. B. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 , ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 , ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15 ).
O tom, že pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. řádným vymezením předpokladů přípustnosti dovolání není, pochybnosti nejsou (k tomu srov. dále usnesení Ústavního soudu 14. března 2017, sp. zn. III. ÚS 3552/16 ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. října 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu