Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2065/2017-113

27 Cdo 2065/2017-113

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů a)R. Č., a b)L. Č., obou zastoupených JUDr. Pavlem Kožouškem, advokátem, se sídlem v Praze 8, U Sluncové 612/21, PSČ 186 00, adresa pro doručování: Praha 3, Koněvova 138, PSČ 130 00, za účasti Stavebního bytového družstva POKROK, se sídlem v Praze 8, Kollárova 157/18, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 00034398, zastoupeného Mgr. Martou Janouškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Malátova 645/18, PSČ 150 00, o prohlášení rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení z družstva za neplatné, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. května 2016, č. j. -76, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. listopadu 2014, č. j. -54, nepřipustil přistoupení L. Č., do řízení jako účastnice na straně navrhovatelů (výrok I.), prohlásil za neplatné rozhodnutí shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva POKROK (dále jen „družstvo“) ze dne 23. listopadu 2013, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí představenstva ze dne 12. prosince 2012 o vyloučení navrhovatelů z družstva (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání družstva rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že zamítl „žalobu“ o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:

1) Rozhodne-li představenstvo družstva o vyloučení člena, nekončí jeho účast v družstvu již okamžikem, kdy je členu toto rozhodnutí oznámeno, ale až rozhodnutím členské schůze (shromáždění delegátů) o vyloučení člena, popřípadě marným uplynutím lhůty k podání odvolání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 70/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. ).

2) Převede-li člen družstva členský podíl (členská práva a povinnosti) poté, kdy představenstvo rozhodlo o jeho vyloučení z družstva, ale dříve, než zanikla jeho účast, přechází členská práva a povinnosti na nabyvatele v tom „stavu“, v jakém se „nacházejí“ ke dni účinnosti dohody uzavřené podle , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Právní postavení nabyvatele ve vztahu k družstvu je zásadně stejné, jaké bylo právní postavení jeho předchůdce (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní; dále jen „R 7/2015“, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2015, sp. zn. , či obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. ).

3) V situaci popsané v předchozím bodě je členský podíl v družstvu i po převodu na nabyvatele „zatížen“ rozhodnutím o vyloučení, a neodstraní-li toto rozhodnutí k odvolání nabyvatele podílu členská schůze (shromáždění delegátů), účast nabyvatele zanikne. Řečené platí bez ohledu na to, že nabyvatel důvody, jež vedly k rozhodnutí o vyloučení převodce z družstva, nezavinil.

4) Přijetí opačného závěru, podle něhož se účinky rozhodnutí o vyloučení na nabyvatele podílu nevztahují, by ve svém důsledku vedlo k tomu, že by člena družstva nebylo možné vyloučit, ačkoliv by pro to byly splněny zákonné předpoklady, neboť člen družstva by se vyloučení „vyhnul“ tím, že členský podíl převede (R 7/2015, či usnesení sp. zn. ).

5) Zanikne-li účast člena obchodní korporace v této obchodní korporaci, přestává být členem korporace. Spolu se zánikem členství ztrácí člen korporace zásadně i práva a povinnosti, vtělená do podílu v korporaci (srov. obdobně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2014, sp. zn. , a ze dne 18. září 2014, sp. zn. , jejichž závěry se v tomto směru obdobně prosadí i v poměrech družstev).

Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelům nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, neboť jejich účast v družstvu zanikla nikoliv v důsledku vyloučení, ale převodem členského podílu na jejich dceru, je v souladu s výše citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Právo dovolat se neplatnosti usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) o vyloučení svědčí členu družstva, jehož účast v důsledku tohoto rozhodnutí zanikla. Převedli-li dovolatelé svůj členský podíl (členská práva a povinnosti) na svoji dceru a stal-li se převod vůči družstvu účinný v souladu s § 230 obch. zák. dříve, než jejich účast mohla zaniknout v důsledku vyloučení, přestali být členy družstva (jejich účast zanikla převodem) a spolu s tím ztratili i práva a povinnosti vtělené do členského podílu, včetně práva brojit proti rozhodnutí představenstva a následně proti rozhodnutí shromáždění delegátů. Aktivní věcná legitimace k podání odvolání proti rozhodnutí představenstva a k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů o tomto vyloučení svědčila – s ohledem na okolnosti projednávané věci (kdy představenstvo rozhodlo o vyloučení dovolatelů z družstva dne 12. prosince 2012 a členská práva a povinnosti přešly na dceru dovolatelů v důsledku převodu ke dni 8. ledna 2013) – dceři dovolatelů.

Poukazují-li dovolatelé na to, že R 7/2015 bylo přijato až poté, kdy došlo ke shora popsaným okolnostem, přehlížejí, že judikatura vyšších soudů, jež slouží ke sjednocení výkladu právních předpisů, z povahy věci vzniká až s určitým časovým odstupem a působí zpětně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2017, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu). S dovolateli pak nelze souhlasit, usuzují-li, že přijetím R 7/2015 došlo v tomto směru ke změně judikatury. Naopak, R 7/2015 (při výkladu otázky rozhodné i pro posouzení projednávané věci) vychází z dosavadního výkladu obdobných situací, jaký Nejvyšší soud přijal např. v usnesení ze dne 30. března 2010, sp. zn. .

Ve vztahu k ostatním námitkám (zejména povahy řízení) dovolatelé nevymezují předpoklady přípustnosti dovolání. V důsledku této vady ( ), jíž dovolatelé neodstranili v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Zbývá dodat, že řízení v projednávané věci (zahájené návrhem ze dne 20. února 2014), jehož předmětem je posouzení platnosti rozhodnutí orgánu obchodní korporace (družstva), je řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu , , o zvláštních řízeních soudních (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2016, sp. zn. ). Tomu také odpovídá označení účastníků řízení v záhlaví tohoto rozhodnutí.

Výrok o nákladech řízení se opírá o věta první, a , když dovolání navrhovatelů bylo odmítnuto a družstvu vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny zástupkyně družstva za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle bodu 5 a advokátního tarifu, ve výši 3.100 Kč, a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle tak dovolací soud přiznal družstvu k tíži dovolatelů celkem 4.114 Kč.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné družstvo domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu