Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4577/2017-396

22 Cdo 4577/2017-396

U S N E S E N Í

a) J. H.

,

b) M. H.

,

c) P. G.

,

d) M. G.

,

e) I. H.

,

f) M. H.

,

g) P. H.

,

h) V. H.

a

i) S. D.

, zastoupených JUDr. Stanislavem Brhelem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Masarykovo nám. 18, proti žalovaným

1) M. Č.

a

2) J. Č.

,

zastoupeným JUDr. Jaroslavem Tesákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 23, o povolení nezbytné cesty, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2017, č. j. -360, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaní

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich zástupce JUDr. Stanislava Brhela.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 8. 2016, č. j. -330, pod bodem I. výroku povolil ve prospěch vlastníků stavebních pozemků, jehož součástí je budova, parc., jehož součástí je budova, parc., jehož součástí je budova, parc., jehož součástí je budova a parc., jehož součástí je budova, vše v k. ú. R. u S., obci R., právo spoluužívání nezbytné cesty na části pozemku v k. ú. R. u S., obci R., jehož vlastníky jsou žalovaní, spočívající v průchodu a průjezdu vozidla o hmotnosti do 3,5 tun, a to v rozsahu, jak je vyznačen v geometrickém plánu č. 993-178/2009. Pod bodem II. výroku uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovaným za právo užívání nezbytné cesty částku 75 000 Kč do tří dnů ode dne zápisu tohoto práva do katastru nemovitostí, pod bodem III. výroku uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 23 040 Kč, a pod body IV. a V. rozhodl o nákladech řízení, které jsou žalobci a žalovaní povinni zaplatit státu.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobců i žalovaných rozsudkem ze dne 27. 4. 2017, č. j. -360, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že povolil ve prospěch vlastníků shora označených stavebních pozemků právo nezbytné cesty na části pozemku v k. ú. R. u S., obci R., spočívající v průchodu a průjezdu vozidly o hmotnosti do 3,5 tuny, a to v rozsahu, jak je vyznačen v geometrickém plánu č. 993-178/2009. Ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, za povolení nezbytné cesty částku 75 000 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku a ve výrocích III., IV. a V. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil zpět k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podávají žalovaní dovolání. Přípustnost dovolání spatřují v tom, „že otázka, o které rozhodl krajský soud, nebyla doposud vyřešena dovolacím soudem v souladu s ustanovením “, a jako dovolací důvod uplatňují nesprávné právní posouzení věci. Tvrdí, že geometrickým plánem vyhotoveným za účelem zřízení práva nezbytné cesty byly změněny hranice dotčených pozemků a současně došlo ke zmenšení výměry jejich pozemku, aniž by k tomu dali souhlas. Měnit hranice pozemků a jejich výměry lze pouze na základě souhlasného prohlášení vlastníků dotčených pozemků, nebo prostřednictvím soudního rozhodnutí. Podaná žaloba však nesměřovala k určení vlastnického práva, ale pouze ke zřízení práva nezbytné cesty. Navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, případně i soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil zpět k dalšímu řízení.

Žalobci ve vyjádření k dovolání poukazují na skutečnost, že geometrický plán žádným způsobem nezasahuje do výměry pozemku ve vlastnictví žalovaných, jediná změna se týká opravy v mapě tak, aby byl její zákres v souladu se skutečností, jak jednotliví vlastníci pozemky užívají. Nedochází k žádnému posunu polohy hranic v terénu, pouze se skutečný stav dává do souladu se zákresem v mapě. Navrhují, aby bylo dovolání žalovaných zamítnuto.

Dovolání není přípustné.

Podle (dále jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , jež jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

, stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí).

V posuzované věci dovolání není přípustné již z toho důvodu, že žalovaní v rozporu se shora označenou judikaturou dovolacího soudu nevymezili žádnou otázku přípustnosti dovolání podle a tato nevyplývá ani z obsahu dovolání. Pokud žalovaní spatřují přípustnost dovolání v tom, že „otázka, o které rozhodl krajský soud, nebyla doposud vyřešena dovolacím soudem v souladu s ustanovením “, pak z jejich dovolání není zřejmé o kterou otázku hmotného nebo procesního práva se jedná. Dovolací soud přitom není oprávněn si sám vymezit otázku přípustnosti dovolání namísto dovolatele, neboť takovým postupem by zjevně porušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, a to především zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Ostatně judikatura dovolacího soudu akceptuje, že dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ).

Nad rámec shora uvedeného dovolací soud uvádí následující: Žalobci se domáhali zřízení práva nezbytné cesty přes pozemek žalovaných. V souvislosti se zaměřením nezbytné cesty byl jako podklad pro rozhodnutí soudu vyhotoven geometrický plán č. 993-178/2009, ověřený dne 9. 7. 2009 Ing. Markem Říhou pod č. 241/2009. Při jeho vyhotovení bylo zjištěno, že geometrické a polohové určení pozemku neodpovídá stavu evidovanému v katastru nemovitostí. Zákres v geometrickém plánu přitom odpovídá skutečnému stavu v terénu, jak dotčené nemovitosti účastníci sporu užívají. Obsahem podaného dovolání je přitom výlučně nesouhlas žalovaných s geometrickým plánem vyhotoveným za účelem zřízení práva nezbytné cesty. Dovolatelé se domnívají, že jím byly změněny hranice dotčených pozemků a současně došlo ke zmenšení výměry jejich pozemku, aniž by k tomu dali souhlas. Tvrdí, že v souvislosti se změnou údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku nebyl dodržen zákonný postup.

Při právním posouzení věci postupoval správně odvolací soud v souladu s ustanovením

§ 1029

zákona č.

, , (dále jen „o. z.“), podle kterého vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (odst. 1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (odst. 2).

Z uvedeného je zřejmé, že povolení nezbytné cesty soudem může mít formu služebnosti, ale není to nezbytné. Právo nezbytné cesty, které není služebností, se nezapisuje do katastru nemovitostí. Tak je tomu i v posuzované věci, kdy soud konstituuje právo cesty jako relativní závazek, nikoliv jako služebnost, a proto není nutné rozhodnutí soudu evidovat v katastru nemovitostí. Geometrický plán, jehož správnost žalovaní v dovolání zpochybňují, slouží v tomto případě pouze jako podklad pro rozhodnutí soudu o povolení nezbytné cesty, nikoli pro zápis služebnosti do katastru nemovitostí. Jestliže byly v souvislosti s geometrickým zaměřením nezbytné cesty zjištěny určité nesrovnalosti v geometrickém a polohovém určení pozemku, bude na vlastnících dotčených pozemků, aby případnou opravu řešili v souladu s platnou právní úpravou.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalovaných podle věty první odmítl.

V souladu s věty druhé rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaní povinnost jim uloženou tímto rozhodnutím dobrovolně, mohou se žalobci domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 31. října 2017 Mgr. David Havlík

předseda senátu