Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 177/2017

KSPH 63 INS XY

-42

U S N E S E N Í

F. F

.,

narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o návrhu dlužníka na povolení oddlužení, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017, č. j. , 4 VSPH XY, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 26. ledna 2017, č. j. , Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné zamítl návrh dlužníka ( F. F.) na povolení oddlužení (bod I. výroku) a prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku).

Šlo v pořadí o druhé rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu dlužníka na povolení oddlužení, když první rozhodnutí obsažené v bodech II. a III. výroku usnesení ze dne 15. července 2016, č. j. , jímž insolvenční soud dlužníkův návrh na povolení oddlužení odmítl a prohlásil konkurs na jeho majetek, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. září 2016, č. j. , 1 VSPH XY a věc v tomto rozsahu vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – uzavřel, že dlužník nedisponuje majetkem ani příjmy, které by zajišťovaly uspokojení nezajištěných věřitelů při oddlužení alespoň v rozsahu 30 % jejich pohledávek, přičemž souhlas některého z věřitelů s nižším plněním nebyl doložen. Přitom vyšel (mimo jiné) z toho, že pro účely oddlužení zpeněžením majetkové podstaty lze výtěžek zpeněžení majetku, který by mohl sloužit k uspokojení nezajištěných věřitelů, odhadovat toliko částkou 280.000 Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení , (dále též jen „ “).

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, odpovídá závěrům přijatým Nejvyšším soudem již v usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. , uveřejněným pod číslem 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (usnesení je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Vytýká-li dovolatel soudům nižších stupňů, že nerespektovaly jeho návrh na povolení oddlužení, v němž garantoval 100 % uspokojení oprávněných pohledávek nezajištěných věřitelů, když nepřihlédly zejména ke znaleckému posudku, jímž prokazoval hodnotu svého majetku, a nevyslechly znalce, který by vyvrátil pochybnosti o hodnotě tohoto majetku, pak přehlíží, že nesprávná (neúplná) skutková zjištění nejsou způsobilým dovolacím důvodem ( ).

Nadto platí, že ani samo hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Namítá-li dovolatel v dané souvislosti, že hodnota jeho majetku (aktiv) je prokazatelně vyšší, je-li dovolatel ve vztahu k tomuto majetku osobou s dispozičními oprávněními, pak přehlíží, že v případě jím navrhovaného způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je ohledně majetku náležejícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce ( věta první ).

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části výroku usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, je samostatným důvodem pro odmítnutí dovolání také (především) okolnost, že dovolací argumentace žádnou svou částí nezpochybňuje předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu.

Výrok o prohlášení konkursu na majetek dlužníka má povahu výroku závislého na výroku o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. V režimu ustanovení by tedy byl automaticky odklizen (zrušen), kdyby Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným a důvodným v rozsahu, v němž odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o neschválení oddlužení.

To však nic nemění na skutečnosti, že směřuje-li dovolání i proti tomuto výroku, nemůže být přípustné, jestliže neobsahuje žádné důvody, pro které by nemohl samostatně obstát výrok o prohlášení konkursu. Srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i (k přípustnosti dovolání) důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2017

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu