Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4457/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně ERECEIVABLES MANAGEMENT s.r.o. sesídlem Praha 4, Starochodovská 1360/78, identifikační číslo 022 15 055, zastoupené Mgr. Jindřichem Lvem, advokátem se sídlem Praha 10, Murmanská 1475/4, proti žalovanému M. B., zastoupenému Mgr. Jiřím Slavíčkem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Pankráci 449/11, o 317.525 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, č. j. -228, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 29. 8. 2016, č. j. -202, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 317.525 Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 6. 2017, č. j. -228, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které žalobkyně navrhla pro nepřípustnost odmítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 ) – dále jen „“.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Dovolání žalovaného shora uvedený postulát nesplňuje. K otázce přípustnosti dovolání uvádí pouze to, že „se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; že napadené rozhodnutí závisí rovněž na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena a otázky, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně“, tedy pouze doslovně cituje znění ustanovení Žalovaný nastoluje k dovolacímu přezkumu posouzení otázek, „zda pouhé převzetí faktury (podpisem potvrzené převzetí faktury) nahrazuje ve spotřebitelských vztazích písemné ujednání ve smyslu “, která (jeho slovy) měla být odvolacím soudem řešena rozdílně, a zda jednání právního předchůdce žalobkyně a zástupce žalovaného je za v dovolání popisovaných okolností v souladu s dobrými mravy. Ve vztahu k předestřeným otázkám však nekonkretizuje, který z jím citovaných předpokladů přípustnosti dovolání podle považuje za naplněný. Ze znění ustanovení přitom vyplývá, že se jednotlivé předpoklady přípustnosti navzájem vylučují. Pokud se (např.) podle žalovaného odvolací soud v napadeném rozhodnutí odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nemůže být dovolání ve vztahu ke stejné právní otázce založeno na tom, že tato otázka nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Žalovaný ani nespecifikuje, od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud při řešení vytyčené otázky odchýlil, a žádná rozhodnutí dovolacího soudu neuvádí ani ve vztahu k dalšímu citovanému případu přípustnosti dovolání. Z dovolání žalovaného (posuzováno podle jeho obsahu - ) se přitom nepodává, že by žalovaný vylíčil předpoklady přípustnosti in eventum. Žalovaný v dovolání předloženou právní otázku nepropojil s jedním z hledisek přípustnosti dovolání vymezených v , což nepředstavuje náležité vymezení předpokladu přípustnosti dovolání.

Vytýká-li žalovaný odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (tím, že neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem), pak k takovým případným vadám dovolací soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu (tj. o otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí záviselo), nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. ).

Bezcenné z hlediska přípustnosti (a důvodnosti) dovolání jsou námitky žalovaného směřující proti správnosti zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud vyšel při právním posouzení věci. Žalovaný přehlíží, že správnost skutkových zjištění ani způsob provádění jednotlivých důkazů nebo výsledek jejich hodnocení promítající se do skutkových zjištění, nelze v dovolacím řízení regulérně zpochybnit. Dovolací soud je skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem vázán (viz a contrario). Uplatněním dovolacího důvodu podle není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud při právním posouzení věci.

Žalovaný sice výslovně napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů však žádnou argumentaci - natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v - nevznesl.

Protože dovolání proti rozsudku odvolacího soudu neobsahuje náležitost vyžadovanou a žalovaný včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. ) tuto kvalifikovanou vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, neodstranil, dovolací soud dovolání odmítl ( ).

I když výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba v tomto případě odůvodňovat ( ), sluší se poznamenat, že náklady, které případně vznikly žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání žalovaného, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť uvedené vyjádření nevystihuje důvod, pro který bylo dovolání odmítnuto.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. října 2017

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu