Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6EC96992ECF55DB9C12581DE0041D97F.html
HTML · 13.16 KB
No categories available
22 Cdo 1660/2017
22 Cdo 1660/2017
U S N E S E N Í
FRYGESTA, a. s.
1) Ing. J. K.
, zastoupenému JUDr. Karlem Bockem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Lidická 613, a
2) M. M.
, zastoupenému žalovaným 1), o odklad vykonatelnosti správního rozhodnutí, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 232/2013 , o dovolání žalovaného 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2014, č. j. 8 Co 517/2014 -93, takto:
Dovolání
se odmítá
.
Stručné odůvodnění:(§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. )
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 10. 6. 2014, č. j. 8 Co 517/2014 -93, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 2. 2014, č. j. 11 C 232/2013 -23, kterým soud prvního stupně odložil vykonatelnost správního rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 18. 9. 2013, č. j. MSK 107985/2013, do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 232/2013 .
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání, jehož přípustnost ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř. “), spatřuje v tom, že „by měla být právní otázka, zda se jedná o vzrostlé stromy či nikoli, dovolacím soudem vyřešena a posouzena jinak“. Uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 241a o. s. ř. o. s. ř. a navrhuje zrušit napadené rozhodnutí spolu s rozhodnutím soudu prvního stupně a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Obsah usnesení soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, proto na ně dovolací soud v podrobnostech odkazuje.
Dovolání není přípustné.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 , uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu
www.nsoud.cz
, stejně jako další odkazovaná rozhodnutí dovolacího soudu).
Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. jen tehdy, je-li z dovolání patrno, od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má – podle mínění dovolatele – dovolací soud odchýlit (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 ). Způsobilému vymezení přípustnosti tak neodpovídá požadavek dovolatele, aby právní otázku, na níž stojí napadené rozhodnutí, dovolací soud posoudil odlišně od soudu odvolacího. Již proto není dovolání přípustné.
Podstata dovolání je v tvrzení, že odstranění pěti kusů mladých stromů nemůže žalobkyni způsobit žádnou závažnou újmu, stejně jako nemůže představovat zásah do ekosystému; nicméně z obsahu dovolání není patrné, v čem přesně by mělo spočívat nesprávné právní posouzení věci. Jediné konkrétní tvrzení dovolatele spočívá v tom, že ekologická újma zjevně nehrozí, když na sousedních pozemcích jsou s vědomím správních orgánů káceny desítky náletových středně vzrostlých stromů; přitom však dovolatel pomíjí, že primárním důvodem rozhodnutí je škoda hrozící žalobkyni.
Tvrdí-li dovolatel, že výkon rozhodnutí nemůže žalobkyni způsobit újmu, dále že se nejedná o vzrostlé stromy nýbrž o mladé stromky, a že na pozemku par. č. 7294/16 se žádné stromy nenachází, zpochybňuje tím zjištěný skutkový stav, kterým je dovolací soud vázán. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu, neboť dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci - § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013 ).
Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. srpna 2017
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu