Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1019/2017

U S N E S E N Í

Ing. J. A.,

České republice – Státnímu pozemkovému úřadu,

IČ 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované JUDr. M. F. P.,

zastoupeného JUDr. Tomášem Homolou, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5,

o nahrazení projevu vůle,

vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. května 2016, č. j. -231, takto:

I. Dovolání

se

odmítá.

II. Žalovaná

je

povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.920,40 Kč k rukám advokáta JUDr. Jana Pavloka, Ph.D., do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem

nemá

žádný z nich

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha – západ rozsudkem ze dne 23. září 2015, č. j. -175, ve znění opravného usnesení ze dne 22. ledna 2016, č. j. -194, uložil žalované povinnost uzavřít se žalobcem blíže specifikovanou dohodu o převodu náhradních pozemků (výrok I.), ohledně dalších pozemků řízení zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. května 2016, č. j. -231, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že jej pouze formulačně upravil (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výroky II. až V.) Odvolací soud měl za zjištěné, že žalovaná při vypořádání restitučního nároku žalobce ve smyslu , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „“), postupovala liknavě, a ten se tedy může domáhat vydání konkrétního pozemku, aniž by důvodnost jeho žaloby byla podmíněna předchozím zahrnutím pozemku do veřejné nabídky. Vycházeje z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2015, č. j. -155, dospěl k závěru, že hodnota vybraných náhradních pozemků nepřevyšuje nevypořádaný zůstatek restitučního nároku, pročež byly splněny podmínky pro jejich vydání formou soudního rozhodnutí nahrazujícího projev vůle žalované k uzavření převodní smlouvy.

Proti tomuto rozsudku (vyjma výroků III. a V.) brojí žalovaná dovoláním, které má za přípustné dle ustanovení , poněvadž Nejvyšší soud obdobnou věc doposud nerozhodoval a měla být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatelka uvádí, že restituční nárok žalobce zanikl, respektive byl vyčerpán, což vyplynulo ze skutkových zjištění odvolacího soudu, který je nesprávně posoudil a následně chybně rozhodl. Navrhla tak dovolacímu soudu napadený rozsudek zrušit a věc vrátit Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém vyjádření k dovolání především zdůraznil, že by mělo být odmítnuto, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení důvodů dovolání.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , (dále jen „“), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně jednající podle , prvotně zabýval jeho projednatelností.

Podle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je vymezení důvodu dovolání s uvedením toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, přičemž podat je lze pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ). Dovolání současně musí být formulováno tak, aby z něj bylo zcela konkrétně patrné, které z hledisek vyjmenovaných v má dovolatel za naplněné. Dovolatel také musí uvést, které ve vztahu k projednávané věci právní posouzení pokládá za nesprávné, a současně jednoznačně vyložit, v čem má daná nesprávnost spočívat ( ). Bez vymezení důvodu dovolání a bez uvedení konkrétních skutečností, z nichž dovozuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle , nelze dovolání projednat, neboť jde o jeho obligatorní náležitosti ( ). Pouhá citace ustanovení (nebo jeho části) není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení a k projednání dovolání nepostačuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Dovolatelka však v dovolání vůbec nevymezuje, jaké předpoklady přípustnosti podle měly být naplněny, neboť neuvádí žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, ani neformuluje otázku, která by dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena či je rozhodována rozdílně, stejně jako nesděluje žádnou právní otázku, jež by měla být posouzena jinak, tedy to, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů dovolání podle Pokud žalovaná v dovolání pouze tvrdí, že žalobce již nedisponuje žádným restitučním nárokem, neboť byl vyčerpán, a že odvolací soud nesprávně posoudil důkazy, které mu byly žalovanou předloženy, nelze než uzavřít, že tato tvrzení neobsahují údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení jeho důvodů. Jde totiž jen o blíže nekonkretizované sdělení, že žalovaná má na věc odlišný právní názor, který vyplývá z rozdílného pohledu na důkazní řízení. Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, které nebyly odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2015, sp. zn. , 2488/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. – jež jsou veřejnosti dostupná na

www.nsoud.cz

; anebo např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), nemohl je Nejvyšší soud projednat věcně a dovolání muselo být odmítnuto (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle , věty první, odst. l, , části věty před středníkem, a V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které Nejvyšší soud s ohledem na zrušení s účinností od 7. 5. 2013 nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaným pod č. 116/2013 Sb., stanovil dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). K tomu srovnej více rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. . Dle ve spojení s bodu 5 činí sazba odměny za jeden úkon právní služby (sepsání vyjádření k dovolání) 2.940 Kč, po připočtení paušální náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč ve smyslu ustanovení a navýšení o 21% DPH dle má tedy žalobce právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 3.920,40 Kč. Vedlejšímu účastníkovi v dovolacím řízení pak žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 9. 2017

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu