Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3928/2016

30 Cdo 3928/2016

U S N E S E N Í

a)

RNDr. A. K.

,

a

b) Ing. M. S.,

obou zastoupených JUDr. Ivanem Houfkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Novotného lávka 200/5, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2016, č. j. -197, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně

jsou povinny

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze jako soud odvolací výrokem I napadeného rozsudku potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 21. 10. 2015, č. j. -166, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná zaplatila každé ze žalobkyň částku ve výši 6 507 903,88 Kč s příslušenstvím (výroky I a II), a žalobkyním uloženo společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč (výrok III). Odvolací soud též výrokem II rozhodl, že žalobkyně jsou povinny zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč.

Uvedených částek se žalobkyně domáhaly jako náhrady škody, která jim měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. . Škoda pak měla představovat příslušenství, o které se měla navýšit sporná pohledávka v průběhu nepřiměřené délky řízení, náklady exekutora a oprávněného v exekuci.

Rozsudek odvolacího soudu napadly žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Pokud žalobkyně namítají, že stát by měl spoluodpovídat za škodu žalobkyň spočívající ve zvýšených úrocích z prodlení za dobu nadměrné délky řízení, protože příčinou jejího vzniku byla vedle trvajícího závazku žalobkyň též nepřiměřená délka řízení zapříčiněná soudy (přičemž posouzení této otázky odvolacím soudem shledávají, soudě dle obsahu dovolání, rozporným s judikaturou Nejvyššího soudu), pak tato námitka nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť ohledně ní nepředstavuje rozsudek odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu, když jedinou právně podstatnou příčinou vzniku škody byla skutečnost, že ze strany žalobkyň nedošlo k řádnému a včasnému splnění dluhu, a nikoliv nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 82/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto usnesení citovaná jsou dostupná na www.nsoud.cz). Nejvyšší soud přitom neshledal důvodu, ani po zvážení argumentace žalobkyň, se od své ustálené judikatury odchýlit, a proto neshledal ani splnění podmínek , o soudech a soudcích, k tomu, aby byla věc předložena k posouzení velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia.

Pochyby žalobkyň nad argumentací odvolacího soudu, že plnění ve výši sporného nároku lze do vydání deklaratorního rozhodnutí složit do soudní, notářské nebo advokátní úschovy s účinky splnění dluhu, přípustnost dovolání podle nezakládají, neboť se týkají otázky, na jejímž vyřešení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil, když jeho rozhodnutí stojí na závěru, že tvrzená škoda žalobkyním nevznikla v příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Názor o možnosti splnění pohledávky složením do úschovy uvedl odvolací soud zjevně nad rámec nosných závěrů svého rozhodnutí.

Žalobkyně dále neuvádějí, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání pro další otázky, které jsou v dovolání uvedeny (příslušenství dluhu jako škoda, legitimní očekávání vyvolané pravomocným či nepravomocným rozhodnutím, odpovědnost státu za porušení legitimního očekávání). Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání pro každý dovolací důvod vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné; pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu ani citace (části) textu ustanovení nepostačují (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ; usnesení Ústavního soudu je dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, je tím myšleno, že pro danou právní otázku existuje určité řešení přijaté v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, avšak dovolatel se domnívá, že Nejvyšší soud by se měl od této své dosavadní rozhodovací praxe odchýlit a již vyřešenou otázku posoudit odlišně, než jak činil v obdobných věcech dosud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ). Požadavek žalobkyň, aby dovolací soud předloženou otázku posoudil jinak než soud odvolací, uvedenému předpokladu přípustnosti dovolání podle významově neodpovídá.

Dovolání tak v části obsahující další námitky žalobkyň trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a Nejvyššímu soudu nezbylo, než je odmítnout.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle odmítl, neboť v části není přípustné ( ), a v části trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobci v zákonné lhůtě odstraněny ( a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , části věty před středníkem a a zavázal žalobkyně, jejichž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle (viz čl. II bod 1 ve spojení s čl. VI ) ve výši 300 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 29. srpna 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu