Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1984/2017

26 Cdo 1984/2017

U S N E S E N Í

Ing. V. B.

Půdní byty Smíchov, družstvo

, se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Janáčkovo nábřeží 1072/29, IČO: 25100661, zastoupenému Mgr. Ladislavem Peškem, advokátem se sídlem v Praze 5 – Košířích, Karenova 1040/2, o určení neexistence věcného břemene, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. června 2016, č. j. -221, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388,- Kč k rukám Mgr. Ladislava Peška, advokáta se sídlem v Praze 5 – Košířích, Karenova 1040/2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal určení, že neexistuje (ve smyslu , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) – věcné břemeno užívání tam specifikovaného bytu (dále jen „ “).

K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. června 2016, č. j. -221, potvrdil rozsudek ze dne 15. února 2016, č. j. -183, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “), neboť otázka nastolená k dovolacímu přezkumu (otázka předpokladů, za jejichž současného naplnění vzniklo ve smyslu věcné břemeno podle a násl. , , ve znění do 31. prosince 2013 – dále jen „obč. zák.“) byla již v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího vyřešena a od ustáleného řešení této otázky se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci; přitom rozhodnutí odvolacího soudu je s ním v souladu.

Především však nelze ztratit ze zřetele, že dovolatel uplatnil i nepřípustné skutkové námitky, zpochybnil-li závěr odvolacího soudu o vzniku věcného břemene poukazem na to, co bylo obsahem článku 3 smlouvy ze dne 6. listopadu 1965 uzavřené mezi Závodem rudých letnic Radotín a Stavebním bytovým družstvem pracovníků ZRL 1930 Radotín, a jak měla být tato vůle interpretována.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle a 3 dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta první za středníkem , ).

Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval otázkou předpokladů vzniku věcného břemene podle a již v usnesení ze dne 26. března 2009, sp. zn. (ústavní stížnost podanou proti citovanému usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 1. října 2009, sp. zn. ) vyložil, že ustanovení výslovně váže vznik věcného břemene jen na tři skutečnosti, a to že byty byly pořízeny formou nástavby a vestavby při družstevní výstavbě, že na ně byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a že budova se nestala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a (původního) vlastníka budovy. Za zhodnocení domu se pro účely zákonného opatření (kterým bylo ustanovení vtěleno do ) pokládá již samotné pořízení bytu nebo nebytového prostoru podle předpisů o poskytnutí finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástavby a vestavby, bez ohledu na to, zda se tím zvýšila hodnota budovy oproti původnímu stavu či nikoliv. V případě pořízení bytů formou nástavby a vestavby při družstevní výstavbě vznikly byty bez toho, že by vlastníci budovy vynaložili jakékoli finanční či jiné prostředky. Protože však nástavba a vestavba bytů nebyla samostatnou věcí, byl vztah mezi vlastníkem budovy a osobou, která nástavbu a vestavbu zřídila, (paušálně) právně ošetřen tak, aby výsledný stav co nejvíce odpovídal věcně spravedlivému řešení: vlastníkem bytů tvořících nástavbu a vestavbu se formálně právně stali vlastníci budovy, nicméně jejich vlastnické právo bylo omezeno zřízením věcného břemene ve prospěch družstva (popřípadě jeho právního nástupce), které nástavbu a vestavbu pořídilo. Závěr o předpokladech vzniku věcného břemene podle není v ustálené rozhodovací praxí dovolacího soudu zpochybňován, jak o tom svědčí jeho rozhodnutí z 29. června 2011, sp. zn. , z 18. února 2014, sp. zn. , a z 15. května 2015, sp. zn. (ústavní stížnost podanou proti naposledy citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 18. srpna 2015, sp. zn. ). Pro úplnost zbývá dodat, že ustanovení upravuje specifické postavení oprávněného z věcného břemene, kterým je právnická osoba – družstvo, a tento oprávněný subjekt vykonává práva a povinnosti z věcného břemene prostřednictvím nájemců jednotlivých bytů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2009, sp. zn. ).

Jestliže odvolací soud (resp. soud prvního stupně) na základě zjištěného (dovoláním nezpochybnitelného) skutkového stavu dovodil, že v souladu s ustanovením , ve znění zákonného opatření č. , vzniklo věcné břemeno užívání bytu, které nyní svědčí žalovanému, je jeho rozhodnutí výrazem standardní soudní praxe.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání žalobce podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 18. července 2017

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu