Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1435/2017

21 Cdo 1435/2017

U S N E S E N Í

AZT, spol. s r. o.

se sídlem v Brně, Černovická č. 619/13

,

IČO

25534611, zastoupené Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem se sídlem v Brně, Joštova č. 138/4, proti žalované

Mgr. Š. G.

, zastoupené Mgr. Milanem Sochorem, advokátem se sídlem v Brně, Divadelní č. 614/6, o zaplacení 1.164.720,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. září 2016, č. j. -337, ve znění usnesení ze dne 3. listopadu 2016, č. j. -341, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Dovolání žalované

se odmítá

.

III. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Milana Sochora, advokáta se sídlem v Brně, Divadelní č. 614/6.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 9. 2016, č. j. -337, ve znění usnesení ze dne 3. 11. 2016, č. j. -341, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho právní závěr o tom, že „žalobkyně neprokázala podmínky vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu“) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [když v řízení o náhradu škody podle ustanovení má zaměstnavatel (žalobkyně) procesní povinnost tvrdit (srov. ) a posléze i prokázat (srov. a 120 odst. 1 ) všechny předpoklady potřebné pro vznik povinností k náhradě škody (porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinnou souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance, přitom je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok, a tedy ani povinnost k zaplacení, nevzniká) - srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 77/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. , nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2016, sp. zn. ], a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Namítá-li žalobkyně, že rozhodnutí soudu prvního stupně je „nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, resp. neobsahuje některé náležitosti uvedené v ust. “, (neboť „odůvodnění obsahuje pouze souhrnné a zcela neurčité skutkové zjištění o tom, že žalobce neprokázal, že by žalovaná použila pro svou potřebu peněžní prostředky, které vybrala v hotovosti z korunového účtu žalobkyně“), nezpochybňuje právní posouzení věci soudem, ale uplatňuje tzv. jinou vadu řízení, která by mohla mít – kdyby byla důvodná - za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 1993, sp. zn. , uveřejněný pod č. 19/1993 v Bulletinu Vrchního soudu v Praze, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. , uveřejněný pod č. 14/2001 v časopise Soudní judikatura, v němž byl přijat právní názor, že je-li rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné, protože tento soud nerespektoval zásady uvedené v ustanoveních a , musí odvolací soud takové rozhodnutí zrušit; jestliže tak neučiní a přijme rozhodnutí ve věci samé, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). K tzv. jiné vadě řízení však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení - jen je-li dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci - jak uvedeno výše - naplněn není. Poukazuje-li žalobkyně v této souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2008, sp. zn. , a ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. , přehlíží, že v jí uvedených věcech šlo o situaci, kdy dovolání bylo podle tehdy platné právní úpravy přípustné, a proto dovolací soud musel k tzv. jiné vadě řízení přihlédnout.

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 9. 2016, č. j. -337, ve znění usnesení ze dne 3. 11. 2016, č. j. -341, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení před soudem prvního stupně je v souladu s ustanovením (neboť soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí, rozhodl o nákladech řízení podle v té době platné a účinné ) i s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. , z jehož odůvodnění se podává, že zrušením ke dni 7. 5. 2013 došlo k zásahu do legitimního očekávání účastníků většiny probíhajících soudních řízení, a to ohledně maximální částky, kterou jim soud může v případě jejich neúspěchu uložit k náhradě, pokud v průběhu řízení byla zásadně změněna procesní pravidla, je třeba dbát na ochranu práv účastníků v těch případech, kde se taková nepředvídatelná změna nastavených pravidel projeví, v těchto případech se zvažuje hledisko legitimního očekávání účastníků, a pokud by rozhodnutí o náhradě nákladů na zastoupení advokátem podle advokátního tarifu znamenalo nezanedbatelné a z pohledu účastníků řízení nepředvídatelné zvýšení nákladů, nelze striktně podle advokátního tarifu postupovat, východiskem je ustanovení , podle nějž lze spravedlivou výši náhrady nákladů řízení určit volnou úvahou, přičemž lze analogicky vycházet i ze zrušené tzv. přísudkové vyhlášky).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně a dovolání žalované podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2017JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu