Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
5A40B989E5C28113C12581A100264925.html
HTML · 14.84 KB
No categories available
26 Cdo 2777/2017
26 Cdo 2777/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně Ing. J. M., O. – M. O., zastoupené Mgr. Zuzanou Bystrickou, advokátkou se sídlem v Opavě, náměstí Republiky 679/5, proti žalovanému statutárnímu městu Ostrava – městskému obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, se sídlem v Ostravě, náměstí Dr. E. Beneše 555/6, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 57 C 42/2012 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. října 2014, č. j. 71 Co 510/2014 -78, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) :
téhož soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.
57 C 42/2012 -57, jímž bylo řízení na základě shodného návrhu účastníků podle § 110 o. s. ř. o. s. ř. přerušeno, nebyl podán návrh na jeho pokračování.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) usnesením ze dne 9. 10. 2014, č. j. 71 Co 510/2014 -78, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) konstatoval, že usnesení soudu prvního stupně o přerušení řízení nabylo právní moci dne 26. 6. 2013, obsahovalo poučení o tom, za jakých podmínek lze v řízení pokračovat a taktéž poučení o tom, že nebude-li do jednoho roku podán návrh na pokračování v řízení, soud řízení zastaví. Za situace, kdy v této roční lhůtě nebyl podán návrh na pokračování v řízení, odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně správně v souladu s ustanovením § 111 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. řízení zastavil. K návrhu žalobkyně na pokračování řízení učiněnému po uplynutí zmíněné roční lhůty nemohl odvolací soud pro opožděnost přihlédnout.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, které není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „o. s. ř. “, neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku zastavení přerušeného řízení po uplynutí zákonem stanovené roční lhůty, aniž byl podán včasný návrh na jeho pokračování v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1804/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3839/2013 ), podle níž není -li návrh na pokračování v řízení podán do jednoho roku od právní moci usnesení o přerušení tohoto řízení, soud řízení zastaví (§ 111 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), jinak řečeno marné uplynutí této roční lhůty (aniž je některým účastníkem podán návrh na pokračování řízení) je spojeno se zánikem práva účastníka na pokračování v řízení, neboť ustanovení § 111 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nedává soudu jinou možnost než v takovém případě řízení zastavit.
Sluší se poznamenat, že postup soudu podle § 111 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. hodnotil z hlediska ústavně právního i Ústavní soud, který v této souvislosti konstatoval, že jestliže se oba účastníci podíleli na přerušení řízení a jestliže žádný z nich ve lhůtě jednoho roku nepodal v rozporu se zásadou „každý nechť střeží svá práva“ včasný návrh na pokračování v řízení, které bylo z tohoto důvodu zastaveno, je tento výsledek (v dané věci pro dovolatelku nepříznivý) důsledkem nevhodně zvoleného postupu v řízení, nikoli protiústavním zásahem obecného soudu do základních práv účastníka (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2010, sp. zn. II. ÚS 3253/09 , nebo ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1452/10 ).
Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. července 2017
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu