Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Nd 256/2017

27 Nd 256/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Nadace Český hudební fond, se sídlem v Praze 1, Besední 487/3, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 61381390, zastoupené Mgr. Karlem Machánkem, advokátem, se sídlem v Sedleci 120, PSČ 250 65, proti žalovanému Ing. M. Š., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Feráka uplatněné žalovaným v řízení o „odvolání“ žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2017, č. j. -100, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslav Ferák není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í:

Žalovaný podal proti uvedenému rozhodnutí dne 15. května 2017 prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 „odvolání“ k Vrchnímu soudu v Praze, soud prvního stupně však toto podání vyhodnotil jako dovolání a předložil je k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka.

Žalovaný podal dne 15. července 2017 námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Feráka s odůvodněním, že Komunistická strana Československa (dále jen „KSČ“) spolu s právním předchůdcem žalobkyně připravili rodinu žalovaného o všechen majetek a „tímto řízením se ho ještě snaží dorazit“. Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslav Ferák přitom v minulosti byl členem KSČ.

JUDr. Miroslav Ferák ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k jejím účastníkům ani k jejich zástupcům.

Podle , (dále jen „ “), o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017 byla námitka vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 27 Cdo.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

„Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu je pak dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2014, sp. zn. , jež je veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na webových stránkách tohoto soudu; www.nsoud.cz).

Z hlediska rozhodování o námitce podjatosti je politická angažovanost soudců před rokem 1989 sama o sobě právně irelevantní. I z , o soudech a soudcích, který stanoví předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, nevyplývá žádné omezení pro členy určité politické strany či hnutí. Členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2008, sp. zn. ).

Nejvyšší soud v této souvislosti poukazuje na usnesení ze dne 24. února 2011, sp. zn. (veřejnosti dostupné na webových stránkách Ústavního soudu nalus.usoud.cz), v němž Ústavní soud zdůraznil, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Citované rozhodnutí neakceptuje tezi, že by soudci – dřívější členové KSČ – věc stěžovatele, bývalého politického vězně totalitárního komunistického režimu, nemohli rozhodovat. Míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je proto nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.

Případný závěr o podjatosti JUDr. Miroslava Feráka by se tudíž musel opírat o objektivní skutečnosti a o existenci jeho vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení (dle kritérií uvedených výše). Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce není pouhý (zcela obecný) odkaz na jeho (údajnou) politickou angažovanost v minulosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2011, sp. zn. ).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudce Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Miroslav Ferák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2017

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu