Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4853/2016

U S N E S E N Í

M. K. S. T.

L. V.

, místem podnikání v Nejdku, Kraslická 345, IČ 483 76 094, zastoupené Mgr. Petrem Šindelářem, LL.M., advokátem se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1461/66, o zaplacení částky 396.496,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. června 2016, č. j. , -313, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 30. 11. 2015, č. j. -264, ve spojení s usnesením ze dne 30. 11. 2015, č. j. -276, a ve znění opravného usnesení ze dne 15. 7. 2016, č. j. -322, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 396.496,90 Kč s příslušenstvím, žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 216.166,50 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Petra Šindeláře, LL.M., a dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě státem zálohovaných nákladů řízení (svědečném) částku 822,- Kč.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. 6. 2016, č. j. , -313, rozsudek soudu prvního stupně a usnesení soudu prvního stupně ze dne 30. 11. 2015, č. j. -276, potvrdil (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 26.811,- Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Petra Šindeláře, LL.M. (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že „závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem vyřešena jinak“. Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a aby mu „v závazném pokynu uložil povinnost nechat zpracovat znalecký posudek na posouzení hodnoty prací provedených žalovanou pro žalobkyni včetně ohodnocení vad“.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání žalobkyně odmítl podle ustanovení věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. a čl. II bod 2. - dále jen „“), neboť neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud

odchýlil

od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, musí být z obsahu dovolání patrno,

o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde

a

od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje

(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ). Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „

dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak

“, musí být z dovolání zřejmé,

od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit

(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Uvedeným požadavkům na vymezení přípustnosti dovolatelka v řešené právní věci nedostála, neboť v něm neoznačila (jasně neformulovala) žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí. Pouhá citace textu ustanovení (či jeho části) k projednání dovolání nepostačuje (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ). Jiný výklad by vedl k absurdnímu (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezil dovolací důvod. Nelze navíc přehlédnout, že se zčásti jedná o citaci vadnou. Požadavek dovolatelky, aby vyřešená právní otázka byla dovolacím soudem vyřešena jinak, totiž významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla posouzena jinak“ (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ).

Namítá-li dovolatelka, že závěry obou soudů nemají oporu v provedeném dokazování, a činí-li vlastní skutkové závěry, které podle jejího názoru vyplývají z provedených důkazů, neuplatila tím (jediný možný) dovolací důvod uvedený v ustanovení Nejvyšší soud již dříve taktéž akcentoval, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. ).

K vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné ( ).

Ve vztahu k výslovně dovolatelkou napadeným výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a potvrdil usnesení soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení státu, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením , neboť těmito výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč ve věci, v níž nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, o vztah pracovněprávní ani o věc uvedenou v ustanovení

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a ; v situaci, kdy dovolání nebylo možno věcně projednat již pro jeho vady, nelze náklady žalované spojené s podáním vyjádření k dovolání sepsaného advokátem považovat za účelně vynaložené náklady na bránění práva.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. června 2017JUDr. Olga Puškinovápředsedkyně senátu