Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 216/2017

32 Nd 216/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2016, č. j. -235, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:K námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu uplatněné žalobkyní se nepřihlíží.

O d ů v o d n ě n í :

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka.

Podáním ze dne 26. 10. 2016, doručeným téhož dne Obvodnímu soudu pro Prahu 2, upřesněným podáním rovněž z téhož dne, žalobkyně vznesla námitku podjatosti soudců senátu 30 Cdo, kteří mají rozhodovat o její žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, aniž by tuto námitku jakkoliv zdůvodnila.

Podle ustanovení (dále též jen „ “) musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Nejvyššímu soudu je známo z jeho úřední činnosti, že žalobkyně opakovaně vznáší nezdůvodněné námitky podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, které nedoplňuje způsobem vyžadovaným ustanovením ani po výzvách Nejvyššího soudu podle ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. , usnesení z téhož dne sp. zn. , usnesení rovněž ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. , a usnesení ze dne 26. 4. 2016, sp. zn.32 Nd 64/2016, která jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Opakované nezdůvodněné námitky podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyšší soud považuje za zneužití procesních práv žalobkyně, které ve shodě s ustanovením a nepožívá právní ochrany. Podle odborné literatury zneužití procesního práva může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s ustanovením jako k nepřípustnému nebude přihlížet [k tomu srov. Lavický, P. a kol. ( až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10.].

Na základě výše uvedeného proto Nejvyšší soud nepřistoupil k výzvě k doplnění námitky podjatosti a rozhodl, že k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu se nepřihlíží.

Nejvyšší soud neshledal ani důvod k přerušení řízení o námitce podjatosti. Podle ustanovení může soud přerušit řízení, neučiní-li jiná vhodná opatření, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Podala-li žalobkyně u Krajského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. správní žalobu proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o neposkytnutí informace, nejde o řízení, v němž by byla řešena otázka, jež může mít význam pro rozhodnutí o nezdůvodněné námitce podjatosti.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 7. 2017

JUDr. Hana Gajdziokovápředsedkyně senátu